Snímek je dokumentární rekonstrukcí mapující dějiny čarodějnictví. Skládá se z několika částí, které se na čarodějnice, ďábly, báchorky a pověry dívají různými pohledy. Představují rytiny a písemné památky, další hrané části zachycují středověké postupy, nápoje lásky, hony na čarodějnice, čarodějnické léčení, zkrátka vše, co s čarodějnictvím souvisí. Celé vyprávění působí velice realisticky a důvěryhodně, ale současně diváka pobaví svou lehkou ironií.

Mabuse zuří, když mine cíl. Mabuse se tetelí rozkoší, když cítí nadcházející triumf. Mabuse je génius zločinu a zároveň prostý smrtelník ovládaný vlnami vášně. Narozdíl od svých předchůdců upíra Nosferata nebo Caligariho je to postava z masa a kostí. Fritz Lang navazující na rané expresionistické opusy se obrací k současnému životu, který v poválečném Německu znamenal vlnu hospodářských nepokojů. Jedním z těch, kdo využívá nadcházející bídy, je právě Mabuse lavírující mezi podsvětím a smetánkou.