Kapitán John Yossarian je bombometčíkem u 256. letecké eskadry americké armády umístěné na základně u Itáliie, která odtud pomáhá při osvobozování Evropy od fašismu. Vlastně měl už být dávno doma, protože vojenským zákonem nařízený limit třiceti misí dávno překročil. Jeho velící důstojník, cynický plukovník Cathcart má však nedostatek pilotů, a tak počet povinných letů neustále zvyšuje, aby žádný z nich nemohl z letky odejít. Yossarian se proto snaží přimět doktora, aby jej z další služby osvobodil kvůli špatnému psychickému stavu a vydává se za cvoka. V cestě mu však stoji „maličkost“. Podle Hlavy 22 musí na své bláznovství upozornit blázen samotný. Podle stejné směrnice je takový člověk v pořádku, protože blázen si nepřipouští, že je blázen. A tak je Yossarian lapen v absurdní válečné mašinerii, jež nikoho dobrovolně nepustí, dokud jej nesemele na prach…

Mike má problém – příliš mnoho krásných žen najednou. Navštíví tedy psychiatra. Čím víc se ale doktor dozvídá o Mikeových výbojích, tím víc roste jeho vlastní touha. Mikeovy “potíže” ničí jeho vztah se snoubenkou Carol, ale on se přesto nedokáže přimět k tomu, aby se jiných žen vzdal. Jeho kamarád Victor má opačný problém – nedokáže si najít vůbec žádnou dívku. Carol řekne Mikeovi, že pokud se nevezmou, jejich vztah skončí. Mike se při svých romantických dobrodružstvích zaplétá do celé řady vzrušujících eskapád, které mají neuvěřitelně legrační následky. Carol flirtuje s Victorem, aby v Mikeovi vzbudila žárlivost. Mike se pokouší podstrčit jednu ze svých dívek svému psychiatrovi. Skutečný zmatek ale vypukne, když přijedou na návštěvu Carolini rodiče a zapletou se do této strategické hry.

Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina. Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie. Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.

Tady by se tak krásně vraždilo, kdyby se zrovna ve vedlejším pokoji nesebevraždilo… Walter Matthau v roli nájemného vraha Trabucca, kterému ze tří korunních svědků velkého soudního procesu s kalifornskou mafií zbývá zabít už jen toho posledního. Přísná ochrana klíčových svědků je k smíchu, Trabucco elegantně zlikviduje dva práskače, aniž by si hloupá policie čehokoliv všimla. Do soudního přelíčení zbývají už jen hodiny, a hotelové okno naproti budově soudu se zdá být ideálním místem pro ostřelovače… jen kdyby si sousední pokoj pronajal někdo trochu víc „normální“. Victor Clooney (Jack Lemmon) je ztroskotanec, jehož manželka Celia (Paula Prentiss) utekla s doktorem Zuckerbrotem (Klaus Kinski), ředitelem kalifornské sexuologické kliniky. Zhrzený Victor se v hotelovém pokoji pokouší spáchat sebevraždu, a dělá při tom takový hluk, že se Trabucco raději rozhodne svému sousedovi „trochu pomoci“

Údajné pochybení při japonském útoku na Pearl Harbour stálo kapitána Torreyho (John Wayne) takřka jeho kariéru. Nakonec však obdrží ještě jednu šanci. Má vést jistou vysoce důležitou i nebezpečnou protijaponskou akci... Efektní válečný epos s ideálně obsazeným tvrďákem Johnem Waynem.

Roger Willoughby (Rock Hudson) je prodavač v obchodě s rybářskými potřebami, který se proslavil svou příručkou pro začínající rybáře. Je úspěšný, má krásnou přítelkyni a vůbec žije spokojený život. Tedy až do chvíle, kdy mu cestu zkříží Abigail Pageová (Paula Prentiss). Od toho okamžiku pronásleduje Rogera jedna pohroma za druhou, což vyvrcholí, když Abigail přesvědčí Rogerova šéfa, aby jej v rámci reklamní kampaně na svůj obchod vyslal soutěžit na známou rybářskou soutěž. Problém je v tom, že Roger napsal svou příručku, přestože v životě nebyl na rybách. Pokud však nechce, aby se celá věc prozradila a on dostal padáka, zúčastnit se musí. Příprava a účast na soutěži pak s sebou přináší sled komických a absurdních situací, které Rogerovi pěkně zamotají život...

Během recepce na Den nezávislosti je v Seattlu zastřelen senátor Carroll, který kandiduje na prezidenta Spojených států. Mezi přítomnými svědky je mimo jiné televizní reportérka Lee Carterová (Paula Prentissová). Po čase vyjde oficiální vyšetřovací zpráva, podle které nebyl atentát výsledkem nějakého spiknutí, nýbrž dílem jediného vyšinutého muže. Po další době se Lee svěří svému bývalému příteli, novináři Joeovi Fradymu (Warren Beatty), že šest svědků atentátu zahynulo za různých, zdánlivě nesouvisejích okolností. Když se obětí automobilového neštěstí stane sama Lee, Joe pochopí, že nejde o shodu náhod. Na vlastní pěst začne pátrat po okolnostech jednotlivých úmrtí. Musí přitom sám několikrát bojovat o život. Stopy ho zavedou k záhadné společnosti s názvem Parallax, která dodává zájemcům profesionální zabijáky a která zřejmě stojí za vraždami senátora a svědků atentátu...

V břitce komediálním pohledu na ztrátu nevinnosti ztvárnil Peter Sellers roli Henryho Orienta, zchátralého koncertního pianisty, který málem zešílí, když se do něj bláznivě zamilují dvě školačky. Britský komik Peter Sellers zde nasazuje americký přízvuk a objevuje se v roli značně egocentrického a přehnaně zamilovaného avantgardního koncertního pianisty Henryho Orienta. Zatímco Henryho aktivní libido jej vysílá, aby se zmocnil vdané paničky Pauly Prentissové, dvojice čtrnáctiletých školaček Val (Tippy Walker) a Gil (Merrie Spaeth) jej platonicky zbožňují a zběsile jej pronásledují po celém New Yorku. Přehnaná fantazie dívek, která se projevuje například tak, že si své honičky za Henrym také zaznamenávají do svých deníčků, vede k tomu, že si Valina promiskuitní matka (Angela Lansbury) začíná myslet, že snad její dcera s Henrym "něco má". Svět Henryho Orienta byl později na Broadwayi adaptován jako muzikál Henry, sladký Henry (Henry, Sweet Henry).

Píše se rok 1971 a New York je divoké, špinavé město plné drog. JJ je holič a jeho závislost na heroinu se začíná nebezpečně stupňovat. Nemůže se soustředit na práci, není schopný normální komunikace a jeho jediným cílem začíná být získání peněz na další dávku. Autentický příběh, kterým Ivan Passer v Americe debutoval, je natočen v prostředí Broadwaye začátku 70. let. New York té doby nemá podobu odtažitého bankovního centra, místo uniformních úředníků se v něm pohybuje mnoho velmi osobitých postav, představovaných vynikajícími herci (George Segal, Robert De Niro nebo Karen Blacková). Film také často bývá označován za komedii, což odpovídá americkému vnímání tohoto žánru, které je ovšem Passerovi cizí.

Connie Doyleová se zamiluje do Stevea, který ji vyhodí z bytu, když s ním otěhotní. Connie se protlouká životem sama, když se několik dní před porodem ve vlaku seznámí s čerstvě provdanou Patricií, která je rovněž ve vysokém stupni těhotenství a je právě na cestě k rodině svého bohatého manžela Hugha. Dojde k železničnímu neštěstí, a když se Connie probudí z bezvědomí, zjistí, že se stala matkou zdravého chlapce. A protože má na ruce Patriciin snubní prsten a Patricie spolu s Hughem zahynuli při neštěstí, všichni ji považují za Patricii. Connie se tak ocitá v luxusní vile své údajné tchyně Grace Winterbourneové.