Životopisný příběh jedné z postav slovenské historie Jána Literáta, který se zapsal do historie paděláním královských donačních listin v liptovské župě na konci 14.století. Dělal to tak dokonale, že historici dodnes nedali konečnou odpověď, které ze zachovaných listin jsou pravé a které jsou Literátovy padělky. Není pochyb o tom, že takovou činnost mohl dělat pouze člověk talentovaný a mimořádně vzdělaný. Odkud však bylo Literátovo vzdělání? A proč to dělal, když historie ani v náznaku nemluví o jeho důvodech? To byly momenty, které zaujaly autora a kterým se snažil přijít na kořen.

Osud Ondreje Horniaka, mladého stavebního inženýra, který po ukončení studia začíná pracovat ve stavební firmě jako zástupce stavbyvedoucího na velké stavbě. Zde se setkává se všemi neduhy socialistického stavebnictví - lajdáctvím, korupcí, kariérismem, nezodpovědností. Po nehodě na stavbě, za kterou hrozí viníkům vězení, chtějí nadřízení svalit veškerou vinu na mladého inženýra Horniaka.

Děj slovenského filmu se odehrává v zapadlé vesnici a líčí život činorodé matky a její dospívající dcery poznamenaný trpkými zkušenostmi s mužskou bezohledností. Zápletka vzdáleně připomíná Feničův debut Džusový román: sedmnáctiletá Pavla (v podání Veroniky Jeníkové) - pocházející z dávné nemanželské známosti - otěhotní s nezodpovědným vojákem z Čech, který se musí ženit s jinou dívkou...(

Lesní dělník František Hrubý, pruďas, dříč, žije se svou vnučkou v osamělé chalupě. I přes svou šedesátku je stále furiant, který si od nikoho nenechá do ničeho mluvit, ale sám mluví každému do všeho. Jeho snaha zasahovat do života družky, dcery, vnučky nebo kamarádů, má kořeny ve strachu ze samoty a smrti. Nemůže se také smířit s tím, že práce, kterou měl celý život rád, ho už příliš namáhá...

Řada filmů se v době svého uvedení v kinech nedočkala téměř žádné divácké odezvy - také tento mezi ně patří. Příběh nemocného spisovatele, jenž se vrací do rodného kraje, aby tam načerpal nové tělesné i duševní síly, však nezaujal, je příliš vyumělkovaný, s dialogy i zápletkami šustícími papírem. Schází mu jak věrohodná kresba rozpoložení hlavního hrdiny, tak přiměřená realizační jistota, hrdinovy mlčenlivé rozpravy s personifikovanou Inspirací vyznívají těžkopádně.