Film vypráví o příhodách kosmické lodi s dětskou posádkou. Iniciátorem je žák osmé třídy Viktor Sereda, autor projektu cesty ke hvězdě Alfa v souhvězdí Kasiopea, odkud přicházejí modulované rádiové signály. Vzhledem k tomu, že let bude trvat 65 let, měla by startovat posádka mladší 15 let. Projekt je vědci schválen, začíná výběr posádky, ale nejdůležitější je souhlas rodičů. Nakonec jsou vybráni tři chlapci a tři dívky, spolužáci a odborníci v některém vědním oboru. Raketa startuje. Při letu se zjistí, že je na palubě černý pasažér - ztřeštěný spolužák Feďa. I když všichni dávají pozor, aby něco nepokazil, právě on způsobí, že se rychlost lodi zvýší na nadsvětelnou a zároveň se přeruší spojení se Zemí. Než se podaří snížit rychlost a obnovit spojení, uplyne na Zemi 27 let. Vědci mezitím rozluštili signály přicházející ze souhvězdí Kasiopea: Na jedné z planet došlo ke katastrofě hrozící zničením tamější civilizace. Vědci vyzvou posádku, aby se pokusila o jejich záchranu.

Je to již dvacet sedm let, kdy byla ze Země vyslána kosmická loď Zarja s posádkou složenou z mladých čtrnáctiletých kosmonautů. Vědci spočítali, že takovou dobu bude trvat cesta ke hvězdě Alfa v souhvězdí Kasiopea a ke hvězdě dorazí dospělí lidé. Einsteinův paradox však udělal všem čáru přes rozpočet a posádka zestárla pouze o jeden rok. Jak si budou mladí kosmonauti vést při průzkumu tajemné planety obývané záhadnými roboty a kam se poděli jejich humanoidní stvořitelé?

Skupina vědců je vyslána na planetu Arkanar, aby pomohli místní civilizaci, jež se nachází ve fázi středověku, najít správnou cestu budoucího vývoje. Jde o těžký úkol: vědci se nemají do žádných konfliktů vměšovat násilím a v žádném případě nesmějí zabíjet. Jeden z nich, Rumata, se pokouší o záchranu místních intelektuálů a nedokáže se tak vyhnout účasti v boji. Jako by před ním stála otázka: Co bys dělal, kdybys byl bohem? Svůj poslední film podle vědecko-fantastického románu bratří Strugackých natáčel jeden z největších ruských tvůrců Alexej German (valnou část života bojující o své postavení v sovětské kinematografii) celých třináct let a po jeho smrti v únoru 2013 jej dokončili jeho žena a syn Alexej, sám rovněž režisér. „Nemá to být film o krutosti, naopak hovoří o lásce, o hmatatelné, živé lásce, odolávající i nejtěžším podmínkám," říká Světlana Karmalitová, režisérova manželka, která se podílela na scénáři tohoto náročného, téměř tříhodinového díla s jasným poselstvím alegorie.

Filmová epopej podle stejnojmenného Šolochovova románu; evokuje dny ústupu Rudé armády z vyprahlých donských stepí. Předností filmu jsou působivé psychologické portréty vojáků a důstojníků, lidí s různým sociálním a rodinným zázemím. Svou poslední roli tu vytvořil Vasilij Šukšin (nejlepší herec roku 1975).

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse.