Příběh z pařížského Montmartru se odehrává na konci devatenáctého století, kdy je ve francouzské společnosti kankán ještě stále zakázaným tancem. V kabaretu mademoiselle Simone Pistacheové je ale k vidění téměř každý večer, s pařížskou policií to majitelka už prostě umí nějak zařídit. Zásadní změnu má přinést zásah nového člena soudního dvora, staromládeneckého seladona Philipa Forrestiera. Půvabná Simone si umane nekompromisního soudce porazit ženskými zbraněmi, pomáhat jí v tom má její přítel a advokát François Durnais...

Románek mezi dívkou Nancy z farmy a lyžařským instruktorem Stevem se odehrává na chladné, ale nádherné zasněžené scenérii. Když není dvojice zaneprázdněna sama sebou, věnují se nádhernému závodění dolů ze svahu, které jim kdykoli zpříjemní voné chvíle.

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady.

Téměř celý film se odehrává ve vlaku, kde Holmes a spol. vyšetřují "vraždu v salonním coupé" a krádež obřího diamantu "Hvězda Rhodésie".

Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.