Komedie o hereckém souboru smyšleného oblastního divadla, které řeší oblastní problémy svým oblastním způsobem, a to navíc v době, kdy nemůže kvůli pandemii normálně hrát.

Divadelní projekt tematizující popravu více než 260 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, kterou v červnu 1945 u Přerova provedli vojáci československé armády. Takzvaný masakr na Švédských šancích je zpřítomňován minimalistickou dramatizací záznamů z výslechů přímých účastníků, očitých svědků i dalších osob. Jako kdyby postavy antického divadla vstupovaly na scénu komunikační platformy Zoom a přes propast času nám předávaly tragickou zprávu o strachu, nenávisti a nezájmu.

V předvečer vánočních svátků nastupuje mladý nezkušený lékař na svou první noční službu. Zkušenější kolegové odcházejí k rodinám a nic nenasvědčuje tomu, že se klidná noc stane bojem o dětský život a profesní i osobní atestací.

Děj pojednává o týmu čtyř filmových umělců, kteří jsou sice oceněni různými cenami, ale na jejich filmy nechodí diváci. Jejich chystaný film nedostane grant, oni nemůžou točit a jen s problémy přežívají. Děj se odehrává v Pelhřimově, kde se také natáčelo, během festivalu rekordů a kuriozit, řada skutečných rekordmanů také ve filmu vystupuje.

Filmová odysea o cestě do uzavřené oblasti na hranici mezi orientálním a okcidentálním světem, do nitra emocionální paměti a temných zákoutí lidské mysli, do míst, kde na sebe naráží lidská potřeba podvolit si přírodu, vysát její duši i přírodní zdroje a ulovit nebo pokořit vše živé v ní. Podobenství o cestě do míst, kde už neplatí civilizovaná pravidla a realita osciluje mezi racionalitou a snem. Podobenství o vlastních obavách z násilí, o hledání zdravého a nedestruktivního vztahu k lásce a sexualitě, o ochotě najít pochopení rozlišovat mezi uprchlíky a vetřelci.

Tereza je bývalá primabalerína Národního divadla, která po úrazu skončila kariéru profi tanečnice a přestěhovala se s manželem Petrem a sedmiletou dcerou Maruškou na opuštěný mlýn na Broumovsku, který zdědila po babičce. S buldočí vůlí a přes omezené finanční prostředky stavení rekonstruuje, aby vytvořila rodině nový domov. A přivydělává si tím, že vede v místní škole kroužek pohybové výchovy.

Jak malá pražská událost uvrhla Evropu do třicetileté války. Hraný dokument o druhé pražské defenestraci a událostech následujících... 23. května 1618 došlo na Pražském hradě, v sídle českých králů, k podivné události: představitelé českých protestantských stavů vyhodili z oken dva nejvyšší představitele králova úřadu. V Čechách tehdy vládl římský císař Matyáš Habsburský, spolu se svým budoucím nástupcem Ferdinandem Štýrským. Šlo o vyvrcholení vleklého náboženského sporu s jasně politickými důsledky. Všichni zúčastnění věřili v platnost klasické zásady „čí země, toho víra“, rozuměli jí však každý jinak. Kdo je pánem země, kdo rozhoduje o náboženství? Král, toho času katolík, anebo každý šlechtic na svém vlastním panství? Incident vešel do dějin jako „pražská defenestrace“…

První máj je odnepaměti spojován s oslavou jara a lásky, ale od roku 1890 získal i označení Svátek práce. Počínaje tímto rokem se spojuje s dělnickým hnutím a jeho bojem za osmihodinovou pracovní dobu a důstojnější pracovní podmínky. Dvacáté století se svými dějinnými zvraty – dvěma světovými válkami a politickými změnami – pak několikrát ukázalo, jak si různé ideologie dokázaly tento původně dělnický svátek přivlastnit. Nejinak tomu bylo i v českých zemích. Zpočátku sice manifestace nebyly zakázány, ale přerušení práce se považovalo za protizákonné. Přesto se demonstrací 1. máje 1890 na území Království českého zúčastnilo až 132 000 osob, takže se politické strany rozhodly je pořádat každoročně. Na konci roku 1918 byly požadavky dělníků splněny – byla ustanovena osmihodinová pracovní doba a 1. květen byl prohlášen všeobecným národním svátkem....

Při společném zásahu českých a rakouských policistů proti nelegální rave-party v pohraničním lese tragicky zahyne mladá rakouská policistka Johanna a záhadně zmizí český drogový dealer zvaný Sicilián. Začínající policista odmítá nechat vraha své kolegyně bez spravedlivého trestu.

23. května 1618 dochází na Pražském hradě k podivné události: představitelé českých protestantských stavů vyhodí z oken dva nejvyšší představitele králova úřadu. Incident, který vejde do dějin jako „pražská defenestrace“, odstartuje třicetiletou válku – nejstrašnější konflikt, jaký Evropa do té doby zažila.

Příběhy populárního doktora Martina s tváří Miroslava Donutila vyvrcholí úplně novým a tím největším případem jeho kariéry v celovečerním filmu v kinech. Svérázný doktor Martin bude řešit dosud nepoznané záhady osobního života i jednu detektivní otázku. Musí totiž zvládnout postarat se jeden den o malé dítě a současně s tím musí přijít na kloub záhadě, jejíž stopy vedou hluboko do historie až do doby první republiky. O dávném tajemství beskydských lesů dnes už ví jen málokdo a na povrch se dostane teprve nálezem podivuhodně malé kostry. To samo o sobě vnese do městečka v horách rozruch, ještě větší pozdvižení ale vyvolá představa, že do řešení se vrhnul strážmistr Topinka a doktor Martin, který si připravil nejedno překvapení.

Dva zdaleka ne čistí policejní detektivové, jeden zelenáč a druhý zkušený, jdou po dvou kriminálnících, kteří sériově vylupují malé pošty a pobočky bank. Při zásahu a přestřelce zelenáč jednoho z lupičů zastřelí. To mu změní celý život. Je vyšetřován inspekcí ministerstva vnitra, odchází od policie, dlouho marně shání práci, opustí ho žena, začne pít. I jeho zkušený kolega se k němu obrátí zády. Mezitím lupič, který přestřelku přežil, chystá s právě propuštěným vězněm „velkou ránu“ – přepadení transportu s penězi. Tahle partička ale netuší, že jsou sledováni starším z naší dvojice policistů...

Příběh lidí v malé vesnici Schwarzwald, které dějiny vláčejí událostmi třicátých a čtyřicátých let minulého století. Jak se vyrovnat se smrtí z rukou vlastních sousedů? Jak čelit rostoucímu zlu, kterému nikdo nevzdoruje? Co dokáže lidská vůle žít a jaká je hodnota pokory a naděje?

Příběh nás zavede do městečka Pytlov na úpatí kopce Pervidle. Místní, kteří tu žijí běžným životem řemeslníků nebo sedláků možná ani netuší, že všechny jejich přestupky a nepravosti jsou pečlivě monitorovány místní pekelnou pobočkou. Hříchy zapisuje spravedlivě a neomylně kouzelné Čertí brko. Jednoho dne však přestane fungovat. Lucifer se rozhodne pověřit doručením nového čertího brka na pobočku Pervidle trochu zmateného čerta Bonifáce. Je to ten nejlepší úkol, aby se mladý čert otrkal ve světě. Bonifác se vydává do Pytlova a hned jeho první zkušeností je, že mu zdejší šejdíř kouzelné brko ukradne. Tím se spustí řetěz událostí, kdy Pytlov ovládnou místní vychytralci, lenoši a podvodníci, jimž se nakonec podaří uvěznit i samotného vládce pekel. Je na Bonifácovi, aby v sobě našel ty nejlepší vlastnosti a osvobodil Pytlov, Lucifera i získal srdce krásné Markétky.

Australský rekordman Ron Clarke přijíždí v pohnutém roce 1968 do Prahy za legendárním běžcem Emilem Zátopkem, jehož bezmezně obdivuje. V rozhovorech Rona s Emilem se děj filmu retrospektivně vrací do stěžejních momentů atletova sportovního i soukromého života a spojuje se v komplexní portrét muže, jenž neztrácí tempo ani poté, co jeho poslední závod skončí a jenž dokáže bojovat nejen na atletickém oválu. Film vypráví o nezlomné síle vůle, která dodnes inspiruje tisíce sportovců po celém světě. A také o jedinečném vztahu dvou lidí – Emila a Dany Zátopkových – kteří navzdory všem překážkám spolu strávili celý život.

Bolek Polívka se po dvaadvaceti letech vrátil k postavě moravského burana Bohuše Stejskala, jenž v satirické komedii Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) zdědil ohromný majetek a musel čelit lákadlům i nástrahám divokého tuzemského kapitalismu. Ve volném pokračování filmu, které natočil odlišný štáb, začne furiantský zbohatlík na pohřbu své milované manželky Vlastičky po sedmi letech abstinence znovu pít. A zatímco se ho šejdířská manželská dvojice pokouší přimět k nevýhodné koupi zchátralého zámku, Bohuše poblázní vnadná „hérečka" Eva, kterou požádá o ruku v přímém televizním přenosu…

Malebnou českou krajinou projíždí motoráček. Lidé uvnitř sedí, švitoří, nebo naopak mlčí, pokukují z oken nebo pospávají. Vlak se náhle porouchá a strojvůdce Miloš musí vystoupit z vlaku, aby poruchu napravil. Vlak stojící v mírném spádu se však samovolně rozjede zpět do výchozí stanice a vyděšenému Milošovi nezbývá než se poklusem vydat za ním. Cestující ocení, že zase jedou, ale záhy si uvědomí, že špatným směrem. Mezi cestujícími se šíří první ataky paniky – že by to byl únos, pomsta nebo naprosté selhání systému? Po té co se násilím dostanou do kabiny, naplní se jejich nejhorší očekávání, a to - že motoráček nikdo neřídí…