Film je adaptací stejnojmenného románu Théophila Gautiera. Vypráví příběh o statečném zchudlém gaskoňském šlechtici Sigognacovi, který se zamiluje do krásné herečky Isabely a z lásky k ní se stane pod jménem kapitán Fracasse členem kočující herecké společnosti. Chrání milovanou Isabelu před dotěrnostmi šlechticů. Na smrt si znepřátelí záletného barona Vallombreusa, který podniká všechno možné, aby Sigognaca zničil a zmocnil se Isabely. Odvaha a ostrý kord gaskoňského hrdiny překonají všechny nástrahy. Nakonec se ukáže, že Isabela je dcerou mocného knížete de Moussy a Vallombreusovou nevlastní sestrou. Pak už nic nestojí v cestě štěstí mladé dvojice na Sigognacově zámku, který se už nebude jmenovat Nouzov, ale Blaženov.

Klasický pohádkový muzikál z roku 1970. V hlavních rolích Catherine Deneuve, Jean Marais a Delphine Seyrig. Umírající královna si od krále vyžádá slib, že se ožení pouze s půvabnější ženou než je ona sama. V celém království však vyniká nad královninu krásu jen její vlastní dcera. Princezna se tedy rozhodne ze zámku uprchnout v oslí kůži, která její krásu zakrývá.

Legenda o ztracené a znovunalezené ruské velkokněžně ožívá. Ingrid Bergmanová v oscarové roli údajné Anastázie a Yul Brynner jako ruský spiklenec Bunin v klasickém americkém melodramatu... Kolem Seiny bloumá tajemná a zoufalá žena s těžko uvěřitelným životním osudem, který svěřila jeptišce při svém pobytu v tamějším ústavu. Údajně zosobňuje nejmladší dceru ruského cara Anastázii, které se zázračně podařilo přežít masakr carské rodiny v režii bolševiků. Překvapující podoby obou žen se proto rozhodne využít bývalý carský pobočník Bunin, který zoufale hledá přijatelnou kopii ztracené velkokněžny, která by se stala klíčem k lákavému dědictví deseti milionů liber. Se svými společníky vymyslel riskantní plán, že vzdáleným členům carské rodiny představí falešnou Anastázii, která je dokáže dokonale obelstít a společně se zmocní dědictví. Cestu za vysněnou kořistí ovšem nečekaně zkomplikují překážky v podobě tvrdošíjné carevny vdovy a náhlého milostného vzplanutí.

Studentky Rose a Sara objeví alchymistickou knihu architekta Varelliho, podle níž postavil někde ve světě tři budovy jako útočiště Třech matek nositelek zla. Když mladé ženy začnou pátrat po tajemství, Saru někdo zabije a Rose zmizí. V jejich pátraní pokračuje Rosein bratr Mark. Jak se ukáže, on jediný je schopný zastavit zlo, které chce ovládnout svět.

Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.

Jedna z nejoblíbenějších filmových adaptací Dumasových Tří mušketýrů je bezesporu ta, která byla natočena před více než čtyřiceti lety. Režisér Bernard Borderie obsadil do role d’Artagnana Gérarda Barraye, který vždy vrchovatě naplňoval představy o romantickém hrdinovi. Snad všichni diváci vědí, co bude následovat, když mladý gaskoňský šlechtic, který opustil svůj rodný kraj, aby se v Paříži stal mušketýrem, vjede na svém omšelém koni do Meungu a střetne se poprvé s neznámým šlechticem s černou páskou přes oko, který bude tolikrát usilovat o jeho život. A všichni se těší, když si d’Artagnan v jednom odpoledni domluví souboj postupně s Athosem, Porthosem a Aramisem, protože pak uslyší větu, která mnohým zněla v uších celé dětství: „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“

Píše se rok 1942 a v okupované Varšavě dojde k brutální vraždě polské prostitutky, která byla německou agentkou. Svědek, muž z domu, kde k vraždě došlo, slyšel odcházet muže a zahlédl německou generálskou uniformu. Major Grau z německé rozvědky chce vraha vypátrat. Ve Varšavě v té době působí tři generálové. Generál Kahleberge, který nemá čas na soukromý život, ale občas se chová tajuplně a někam zmizí. Dalším je generál von Seidlitz-Gabler, který si užívá života s dámičkami, je velmi opatrný a vždy se přikloní k té straně, která má navrch. Posledním podezřelým je generál Tanz, německý hrdina od Leningradu, který byl poslán do Varšavy, aby se vypořádal s polským odbojem. Tanz působí především jako dokonalý voják plnící rozkazy, ale říká se o něm, že je šílenec a libuje si v zabíjení. Ani jeden z nich nemá na večer vraždy alibi a všichni se snaží Grauovi vyhýbat. Když se Grau přiblíží k rozuzlení případu, je z popudu generála Kahlebergea povýšen a přeložen do Paříže.

V honosném barokním hotelu muž přichází na setkání se ženou, které jí přislíbil před rokem. Žena si na slíbenou schůzku nevzpomíná. Muž se ji tedy snaží znovu dobýt v labyrintu z mramoru a zlata, v němž se jakoby zastavil čas.

Jak prostá dívka ke štěstí přišla a vyměnila palác rozkoší za palác vévody. Svůdná pradlena se rozhoduje mezi anarchistou a britským lordem... Stařičká lady Louise Lendaleová (Sophia Lorenová) vypráví svému dlouholetému obdivovateli, britskému básníkovi siru Percymu (Cecil Parker), o svém pohnutém životě. Jako mladičká pradlena pracovala ve vyhlášeném pařížském nevěstinci Le Mouton Bleu, kde se dala dohromady s Armandem (Paul Newman). Ten byl mimo svého nesporného charismatu také teroristou, nutno říci, že nepříliš úspěšným. Anarchistu metajícího bomby toužil po Louisině boku vystřídat sir Dicky Lendale (David Niven), britský lord, který krásné Louise nabídl zajištění a laskavé zacházení. Louise souhlasila, měla však jednu podmínku…