Hlavní postavou příběhu je profesor Karas, vůdčí osobnost sdružení pro povznesení obecné morálky, vážený muž široko daleko známý nekompromisními názory, které lze shrnout jedinou větou - Mravnost nade vše. V tomto duchu vede nejen své žáky, ale železnou rukou diktátora také svou rodinu. Jednoho dne se však Karasovi ohlásí nečekaná návštěva. Jeho nemanželská dcera Věra, živý důkaz jeho mladické nerozvážnosti. Karas si uvědomí, že by mohla zcela zničit jeho "image" bojovníka za mravopočestnost a rozhodne její existenci utajit. To ovšem netuší, že si Věra najde práci jako vychovatelka v jeho vlastní rodině. A pak už se všechno jen a jen zamotává.

Bohatý starý mládenec Pavel Haken se snaží - za pomoci svého věrného sluhy - unikat námluvám vdavekchtivých slečen. Ty se scházejí v dámském společenském klubu. V tamním bufetu pomáhá své tetě prostořeká Andula, dcera chudého taxikáře. Haken touží po klidu a nechá si proto postavit víkendovou vilku na samotě. Z krátkého ticha, které nastalo po odjezdu jeho matky, jej vyruší obyvatelky stanového tábora. Dívky z klubu využily nabídky paní Hakenové a utábořily se na jejich pozemku a v táborové kuchyni vypomáhá Andula...

Pan hostinský truchlí, protože manželka ho opustila kvůli druhořadému herci. Vedení podniku se proto musejí ujmout jeho dva synovci, kteří spolu právě nemluví...

Krušnohorské pohraničí na podzim roku 1938 a jeho čeští i němečtí obyvatelé, kteří žili dosud společně v klidu a míru, ale nyní se zvyšující se mocí fašistů musí opustit své domovy. Příběh ukazuje problematiku smíšené česko-německé rodiny. Dcera Anna s matkou se cítí jako Češky, ale syn Jan - Hans je fanatik a naprosto oddaný německé věci. V té době němci připravují útok proti Čechům. Po vyhlášení mobilizace se situace natolik vyhrotí, že dochází k bojům. Hans neváhá střílet ani na vlastní sestru, která stojí na straně Čechů. Vyráží do boje proti Čechům s henleinovci, přestože jeden z nich mu zastřelí matku. Zoufalý otec se ze žalu oběsí. Pak ale i Hans umírá v přestřelce u četnické stanice. Četníci se s armádou ubrání útočníkům , ale poté musí na vyšší rozkaz opustit své místo. Všichni odcházejí s trpkostí... snad se jednoho dne znovu vrátí....

Bohatý stavitel, majitel několika domů, nemá rád chudé podnájemníky, zvláště když neplatí činži. Ale ještě větší potíže mu přichystá syn, když se zamiluje do zcela nemajetné květinářky. Komediální nadsázka se tu nepříliš obratně kříží s dojemností. Ze stejnojmenné povídky Ignáta Herrmana zůstala jen základní dějová osnova, postavy i jejich motivace doznaly značného zploštění.

Vycpavač zvířat Václav Barvínek strávil pro malicherný spor čtyřiadvacet hodin ve vězení. A právě toho dne byla čtena závěť jeho strýce, v níž stálo, že nebožtík kdesi ukryl šek na milion korun. Pokud nebude do určené doby inkasován, celá částka připadne na dobročinné účely. Ostatní příbuzní vydrancovali veškerý movitý majetek, ve strýcově vile zůstal pouze opuštěný bernardýn, jehož se dobrosrdečný pan Barvínek ujal. Ošizený dědic dál vede prostý život a netuší, že bohatství leží na dosah ruky. Má docela jiné starosti - srdce onoho postaršího tlouštíka zahořelo láskou k dívce, jejíž přívětivost si mylně vyložil...

Obtloustlý, akurátní a v rodině mírně despotický pan Tříška pracoval jako bytový referent, čímž si zcela narušil psychickou odolnost, je vztekavý a snadno vzkypí. Zamýšlený odpočinek v lůně venkova, kam odjel s celou svou rodinou, však dopadne zcela jinak, než jak očekával – neboť všechny pracovité ruce se spojí, aby zajistily co nejrychlejší splnění zemědělských prací, navíc zůstal čas i na pěvecké zájmy. A hlavní hrdina je nakonec natolik stržen novým prostředím, že se s chutí zapojí.

Praha během druhé světové války. Hana Kaufmannová, židovská oční lékařka, se provdá za Dr. Antonína Bureše, křesťana. Když je její rodina poslána do koncentračního tábora Terezín, jejich románek se změní v boj o přežití.

Marta Hornová, slepá sólistka rozhlasového orchestru, naváže známost s hercem státní činohry Robertem Holanem. Ten se schází také s její sestrou Helenou, talentovanou sochařkou, kterou však mylně považuje za Martu. Když jí však při schůzce na Petříně vrací modrý závoj, který údajně ztratila při jejich setkání v budově rozhlasu, pochopí Helena, že Holan ve skutečnosti miluje její sestru...

Na lavičce v parku vypráví jedna klepna druhé příběh mladého muže, který právě prošel okolo. Jeho matka Helena byla před lety krásnou a nadanou studentkou zpěvu. Platonicky ji miloval spolužák Vilém, syn obchodníka se šněrovačkami. Po absolventském večírku konzervatoře svedl Helenu lehkomyslný Martin. Druhý den odjel do Paříže a nepodával o sobě zprávy. Dívka s hrůzou zjistila, že je těhotná. Přivítala proto spásnou nabídku k sňatku od věrného Viléma...

Rodina pražského měšťana a mistra malíře pokojů Václava Kondelíka žije ve svém domě v Ječné ulici spokojeně. Klid naruší pozvání na "zástěrkový večírek", kde se dcera Pepička seznámí s mladým magistrátním úředníkem Františkem Vejvarou. Oba mladí lidé se do sebe zamilují. Jejich vztah podporuje i paní Kondelíková, neboť Vejvara by se mohl stát pro dceru vítaným ženichem. Pepiččina známost však naruší ustálený pořádek Kondelíkova života.

Bankéř Hron se zamiluje do Evy Halerové a rozhodne se pomoci z finanční tísně jejímu otci, majiteli sklárny. Eva Hrona rovněž miluje. Provdá se však za něho až na nátlak rodičů, protože si je vědoma svého dávného provinění. Za svobodna se jí narodila dcera a Eva ji tajně navštěvuje a finančně podporuje rodinu, kde je dítě na vychování...

Paní Piskořová, spolumajitelka zadluženého penzionu, nutí svou dceru Kláru do sňatku s bohatým postarším architektem Kacíkem, který se před časem rozešel se svou ženou. Klára však miluje číšníka Prokopa, o kterém neví, že je ve skutečnosti báňským inženýrem. Nikdo netuší, že Klářiny pozemky, považované za bezcenné, obsahují naleziště uhlí...

Epizody ze života Jaroslava Haška, z doby kdy se protloukal bohémským životem před 1. světovou válkou, do níž je na konci filmu povolán.

Životopisný film o slavném českém malíři Mikoláši Alešovi, vykresleném jako součást předvoje dělnické třídy a mluvčí utlačovaných, který se prosazuje navzdory nepřející buržoazii a zpátečníkům všeho možného druhu. Film se soustředí na období, kdy se Mikoláš Aleš účastnil soutěže na výzdobu Národního divadla.

Temperamentní Rozina se dozví od své nelaskavé matky, že je ve skutečnosti nalezencem, kterého dal bezdětným manželům na výchovu převor Anežského kláštera otec Antonín. Citově strádající Rozina se upne ke své první lásce - italskému skláři Nikolovi. Ten jí přísahá věrnost, ale později se vymlouvá na její nepočestný původ a opustí ji. Rozina se provdá bez lásky za svého vytrvalého nápadníka, starého a bohatého zednického cechmistra Karfa. Ten jí slíbí zakoupení majestátu, kterým ji zbaví pohany jejího neznámého původu...

Mladíci Štěpán, Ludvík a Karel se skamarádili v cizině, kde za druhé světové války bojovali. Teď se vrátili domů a přemýšlejí o další budoucnosti. Štěpán je konstruktérem, a tak si založí autodílnu. Najde se v ní práce i pro Ludvíka, zatímco Karel se zaměstná v automobilové továrně Omega. Mladí podnikatelé jsou však samé dluhy a jejich podnik neprosperuje. Štěpán sice vymyslí zplynovač do aut, ale nemá ani jak ho otestovat. V nouzi největší přijde zpráva, že Štěpán bude dědit po strýci z Jižní Ameriky...

Stavba mostu není jednoduchou záležitostí. Městské zastupitelstvo má rozhodnout mezi dvěma konkurenčními návrhy, z nichž jeden předkládají zlotřilí vykukové a ničemové, kteří by se nejraději všude obohatili. Ač film vznikal ještě před komunistickým převratem, už předjímá politickou dikci příběhů, které blížící se stalinistické období bude produkovat.

Ani předbělohorská doba nebyla idylická. Přesvědčí se o tom i bakalář, pozvaný konšely do Rakovníka, aby pozdvihl tamnější školství. Jenže lakotným a pyšným měšťanům se záhy znelíbí a ani láska se nevyvíjí podle jeho představ.

Číšník Josef Kučera se první den v novém místě zastane starého posluhy Bartoše a pikolíka Sváti. Svým jednáním si vyslouží nedůvěru majitele kavárny Stýbla, obdiv služky Jindřišky a nenávist jejího nápadníka, číšníka Vacka. Kučera jednoho večera vyslechne podivnou rozmluvu dvou hostů a svěří se s tím redaktorovi Rudého práva Rokosovi. Když pak vypukne aféra kolem vyloupení banky zetě ministra Zachara, Rokos z rozmluvy vyvodí, že šlo o fingovanou loupež...

České obrozenecké hnutí je na konci první poloviny 19. století rozpolcené. Zatímco starší generace, např. František Palacký, nabádá ke zdrženlivosti, studenti se kloní k radikálním postojům. Zpráva o revolučních událostech v Paříži přiměje české Pražany k sepsání požadavků českého národa na sebeurčení a na vyhlášení konstituce. Napětí vyvrcholí během Všeslovanského sjezdu na pražském Žofíně. Vídeň české požadavky odmítne a sjezd je rakouskou policií brutálně rozehnán. Praha začne stavět barikády...

Dva chudí studenti Strnad a Křepelka se utěšují se tím, že Křepelka má dědit, ale posléze se ukáže, že dědictvím je jen starý klobouk. Mladík hledá pomoc u svého příbuzného, kupce Koliáše, který je opatrovníkem krásné Bětušky. Křepelka se do dívky ihned zamiluje, ale starý lakota nechce o chudém synovci ani slyšet. Strnad nakonec přijde s nápadem, jak pomocí klobouku chamtivého kupce napálit…

Bankéř Fux i jeho věřitel Tom Darey se chtějí oženit. Bankéřova dcera Daisy uveřejní otcovým jménem inzerát. Chce, aby se otec seznámil s její přítelkyní Maud. Přitom se i ona seznámí s Dareyem, který po ní nechá pátrat detektiva Sherlocka Holmese II. Ten Daisy najde a zamýšlí ji unést...

Na zámku, v němž je zřízeno učňovské rekreační středisko, je odhalen pokus o krádež vzácné starožitnosti. Učňové napomohou odhalení skutečných pachatelů a jejich pomahačů.

Přihlouplý Pedro si má vzít krásnou Rositu, do které se zakouká i dobrodruh Pancho - během cesty za ní se Pancho ocitne ve vězení, kde ho oklame mazaný desperát a ten se rozhodne Rositu získat pro sebe.

Životopisný film o českém mechanikovi a konstruktérovi, který jako první v českých zemích zkonstruoval parní vůz.

Životopisný film o Aloisi Jiráskovi, zachycující jeho mládí od školních lavic v broumovském gymnáziu, údálosti války v šedesátem roce, studia na pražské univerzitě, příchod do Litomyšle, jeho lásku k pozdější manželce Marii Podhajské, konflikt s maloměstskou reakcí a vrcholící oční chorobu.