Němci se po odchodu z Afriky obávali vylodění spojenců v Jugoslávii a proto se rozhodnou zlikvidovat ohnisko odporu Titovich partyzánů. V spojenectví s Italy, chorvatskými Ustašovcami a četníkmi se rozhodnou k obklíčovacímu manévru. Po prvním italském vítězství se fronta zastaví u břehů řeky Neretvy, kde jugoslávský partyzány odrazí všechny útoky. Porazí a zajmou Itali, odrazí útoky Němců a Ustašovců, obklíčí a zajmou četníki. Koprodukční film osloví autentickou italskou technikou, replikami německých panterů na podvozcích ruských T-34 a množstvím německých děl a houfnic. Je překvapivé, že v jedné z hlavních rolí se objevil S. Bondarčuk, protože rusko-jihoslovanské vztahy byly v době trvání JFR na nízké úrovni.

Velkolepý příběh o boji Rusů proti armádě Napoleona, ale i komorní drama dvou lidí, kterým doba nepřeje, aby mohli prožít svou lásku tak, jak chtějí.

Filmová epopej podle stejnojmenného Šolochovova románu; evokuje dny ústupu Rudé armády z vyprahlých donských stepí. Předností filmu jsou působivé psychologické portréty vojáků a důstojníků, lidí s různým sociálním a rodinným zázemím. Svou poslední roli tu vytvořil Vasilij Šukšin (nejlepší herec roku 1975).

Na motivy stejnojmenné novely klasika ruské literatury Michaila Šolochova natočil Sergej Bondarčuk v roce 1959 svůj režisérský debut a zároveň se zhostil hlavní role. Osud člověka vypráví příběh frontového řidiče Andreje Sokolova, jehož klidné živobytí naruší válka, která ho postupně připraví o vše. Přesto se dokáže zvednout a kráčet životem dál. Osud člověka byl natočen poměrně záhy po skončení druhé světové války, přitom však nesází na vlastenecký patos. Naopak, všímá si více toho, jakou spoušť napáchala válka v životech miliónů obyčejných lidí. Právě takové filmy (připomeňme například snímky Jestřábi táhnou či Ivanovo dětství) však mají schopnost zprostředkovat hrůzy války opravdověji než výpravné, oslavné epopeje. Oproti tónu Šolochovovy novely, která glorifikuje hrdinství prostého člověka, zdůrazňuje Bondarčuk expresionistickými filmovými postupy iracionalitu války a šílenou náhodnost přežití jednotlivce.

Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.

Barevny sovětský umělecký film o admirálu Ušakovovi a jeho černomořských bitvách. - V 18. stoleti bylo Černé more a černomořské pobřeží v rukou Turků. Oblíbenec carevmy kníže Potěmkin chtěl postavit v Černomořském přístavu Chersonu silné loďstvo. Tímto úkolem pověřil kapitána Ušakova, který nejen dokázal přemoci morovou nákazu v Chersonu a vybudovat mohutnou flotilu, ale i vycvičit námořníky v novém způsobu vedení boje, jenž sice odporoval přísným nařízením admirality, ale jak budoucnost ukázala byl velmi účinný. Ušakov navzdory všem intrikám dvořanů a zahraničních nepřátel, navzdory mnohonásobné přesile Turků dovedl zvítězit nad tureckým námořnictvem v bitvách u Fidonisy, Kerče, Tendru a Kaliakrie a pozdvihl ruské námořnictvo na nebývalou úroveň.

Sovětský barevný umělecký film o bojích viceadmirála Ušakova na Středozemním moři; druhá epocha velkolepého historického životopisného filmu o admirálu Ušakovovi. Když Napoleon na konci 18. století ohrozil celou Evropu, byla carská vláda nucena povolat Ušakova, aby společné s tureckým a anglickým loďstvem bojoval proti Francouzům. Díky geniální taktice a hrdinství ruských námořníků a přes všechny intriky Angličanů, dobude Ušakov nejsilnější pevnost Francouzů na Středozemním moři Ionské ostrovy. Osvobodí Neapol a Řím a dá řeckým ostrovům demokratickou ústavu. Setká se i s anglickým admirálem Nelsonem, kterému připomene jeho porušení vojenské cti při vyvražďování zajatců v Neapoli. Po úspěšném tažení je carem pro své demokratické smýšlení degradován, takže raději zažádá do výslužby.

O nevšedním životě, o povaze, vůli, odvaze a síle ducha legendárního stíhače Alexeje Petroviče Meresjeva vypráví silně humanistické dílo, které vstoupilo do dějin světové kinematografie. Koncem března 1942 byl sestřel stíhač Alexej Petrovič Meresjev a dopadl do centra fašisty ovládaného území v Děmjanském okruhu. Havaroval v neprostupném lese a při pádu se těžce zranil. Každý den uskutečnil za obrovských bolestí s rozdrcenými nárty a snětí v chodidlech 10 tisíc kroků, kterého ho nakonec po dlouhých 18 dnech dovedly až na svobodu. Svobodu, vykoupenou ztrátou obou končetin a obrovskou beznadějí. Opravdový Sovět Alexej Petrovič Meresjev se ale ani na okamžik nevzdal. Silou vůle překonal nástrahy osudu, aby nakonec opět usedl do kokpitu svého milovaného bojového letounu a dál bránil svou rodnou vlast.

Na svém prvním velkém plese se Nataša Rostovová seznámila s knížetem Andrejem Bolkonským. Zamilovali se do sebe a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových žádat o ruku mladé hraběnky. Získal svolení, ale z celé řady důvodů byla svatba odložena o rok. Nedlouho před vypršením stanoveného termínu uzavření sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin k zoufalé lásce k Nataše. Nataše se rozhodne s Anatolem uprchnout. Uprchlíci jsou však včas zastaveni. Kníže Andrej ruší dohodu a vrací Nataše její dopisy i portrét.

Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.

Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...

Příběh odehrávající se za první světové války v Rusku zmítaném revolucí pojednává o mladém důstojníkovi, který se stane hrdinou i obětí své doby.