Nerozluční kamarádi Štěpán a Kendy jsou studenty maturitního ročníku gymnázia v jednom okresním městě. Když jsou po průšvihu s poněkud skandální písničkou "na koberečku" v ředitelně, vnukne jim ředitelka školy nápad nastudovat divadelní představení. Rozhodnou se pro Tylovu Lesní pannu v poněkud netradičním provedení - s hudbou, zpěvy a řadou neobvyklých rekvizit. Zatímco Kendy v divadle vidí nejen příležitost pořádně si užít, pro Štěpána je to šance sblížit se s půvabnou Marcelou Borůvkovou, přezdívanou Borůvka, o niž se uchází i uhlazený úředník Nádeníček. To, co bylo původně jen studentskou recesí, se začne oběma autorům brzy vymykat z rukou, a to nejen vinou svérázného hereckého obsazení, ale také díky informacím v tisku, o které se postará otec jedné ze spolužaček. Podnik nabírá na velikosti, dokonce se ozve i televize, která projeví zájem natočit o představení pořad. V tu chvíli se Štěpánovi a Kendymu zdá katastrofa neodvratnou.

Začíná docela všedně: Zaneprázdnění rodiče vezou svého syna k příbuzným do jižních Čech. Milan je zvědavý na dědečka, o němž doma hodně slyšel, nejčastěji to, že se chová jako "malej". Pokud jde o první dojem, určitě ho nezklamal: Přijede s rodiči do nejlepšího, právě když strýc Václav s tetou honí po dvorku čuníka. Ferda totiž není jen obyčejné prase na vykrmení, je to i dědův kamarád a proto ho děda občas pustí proběhnout. Tady se začínají odvíjet nitky příběhu o tom, jak stáří, které "chodí špatně, ale radí dobře" pomáhá mládí učit se radosti ze života z každého dne, učit vidět a rozpoznávat krásy (třeba s pomocí duhové kuličky), co jiní nevidí nebo vidí jinak...

Čistá a zasněná řeka Berounka a prosté zážitky šťastného dětství s tatínkem, maminkou a dvěma bratry, tak začíná poetický film K. Kachyni na motivy povídek Oty Pavla "Jak jsem potkal ryby". Dětství, v němž hraje roli tatínkovo fanfarónství, maminčina péče a řeka. K rybaření je malý kluk, nazývaný Prdelka, přitahován tatínkem i převozníkem Proškem, a je to také tahle záliba, která pomáhá chlapci a jeho mamince přežít poté, co byli tatínek se staršími bratry odveleni do koncentračního tábora…

Kájovi Mickovi se odjakživa říká Kočka. Je to citlivý mladík, který reaguje bouřlivě na nepochopení jak rodiny tak okolí. Najít si vlastní cestu životem - to je jeho problém...

V létě 1944 se odehrává příběh skupinky dřevorubců, pracujících ve slovenských horách. Válka sice probíhá kdesi daleko, avšak napětí roste i v těchto odlehlých místech, ukrývají se zbraně. Jenže udávání a podezírání proniká i sem, do prostředí vskutku mezinárodního – vedle Slováků tam pracují i Češi a dokonce Polák. Hlavním hrdinou je český mladík, jenž do slovenských lesů utekl z protektorátu, ale je podezírán, že měl kontakty s gestapem.

Strakatí andělé nabízejí tři povídky (Gabriela, Eda a Jana), z nichž dvě jsou věnovány dívkám. Společný jim je motiv deziluze, když hrdinové narážejí na přezíravost a nezájem.

Hrdina příběhu knihovník Eda Hyhlík to má v životě těžké. Svou ženu, s níž má dvě malé děti, už nemiluje. Má milenku, která mu oznámí, že s ním čeká dítě. Problémy v manželství vedou jeho ženu k návrhu na rozvod. Jenže muž se nechce vzdát svého syna, chce ho do péče a to, jak mu právník vysvětlí, není reálné. A tak se pokusí dát své manželství zase do pořádku a své milence navrhne, ať jde na potrat. A pak mu žena namluví, že syn není jeho. Eda se rozvede, odstěhuje se na svobodárnu a ztratí i milenku. Jeho bývalá žena se znova vdává a děti získají nového otce. Eda ztrácí půdu pod nohama, aby ji nakonec našel v jednom radikálním rozhodnutí..

Příběh mladé sociální pracovnice, která přes mnohé peripetie nalézá ke své náročné práci pozitivní vztah. Dana Brožová přichází rovnou po škole do sociálního odboru péče o děti. Poznává matku, jejíž miminko má neustále zlomeniny a modřiny, ženu, kterou bije vlastní muž, a chce se rozvést. Asistuje u odebírání dítěte matce. Kolegyně jí radí, ale ona si na všechno musí přijít sama. Dana se po prvních pochybnostech vrací k práci, které začíná úplně propadat. To se nelíbí jejímu příteli Kamilovi. Dívka řeší případ několika učňů, zvláště Radka, který chodí za školu, má problémy se šikanou a podobně. Dochází také k soudu s „krkavčí“ matkou, která ubližovala kojenci. Dana se dostává do konfliktu s agresivním rodičem a odnese to zraněnou rukou. Případ musí řešit lékař…

O objevení léku insulinu přináší drama osobitého lidského typu, vynikajícího světového vědce Dr. Bantinga, který je tu představen jako člověk neotesaný a sršatý, ale do úmoru pracující a posedlý svým geniálním nápadem, který dokáže realizovat ku prospěchu všeho lidstva. Ve hře je zobrazen proces bádání, který pak vyústí v závěrečné poznání ušlechtile uvažujícího člověka, který klade svůj vědecký přínos nad osobní prestiž a slávu.

Starý pan Kosař žije u své dcery Olgy, která nemá rodinu, protože on sám jí její nápadníky rozmlouval. Občas navštěvuje svou druhou dceru Kláru, jejíž syn má před maturitou. Klára doma vládne pevnou rukou, jíž se nevyhne její muž a především syn. Třetí dcera Helena je tabu, o té se v rodině nemluví. Otec ji vyhnal, a ona později měla dítě s mužem, který si ji nevzal. Kosař teprve ve stáří objevuje, jak jeho pevná ruka ve výchově dcer ovlivnila jejich budoucí život, zjišťuje, že pro děti je důležité pochopení a láska, a snaží se napravit, čím se v dobré víře kdysi provinil…

Blíží se vánoční svátky a s nimi přichází i chvíle překvapivých příhod a nenadálých setkání. Třeba takových, jaké zažili dva nerozluční přátelé a staří mládenci. Saša se těší, že si konečně budou užívat život a také skutečně nutí Karla chodit do zábavních podniků. Jenže vše změní náhoda, protože při stěhování Karel zjistí, že o poschodí výš bydlí jeho první láska Eva, kterou kdysi ztratil vinou své nerozhodnosti. Setkání na Štědrý večer se ukáže být osudovým…

Příběh o jednom mladém manželství a problémech, které prožívají v době studií. Luboš a Jitka mají syna a oba dokončují vysokou školu. Ona budoucí lékařka, on chemik. Syna Petra nechávají u rodičů, kde ho vychovávají Jitčina sestra Věra a její muž. Věra sama děti mít nemůže, a tak se nechce Petra zříci. Miluje ho jako vlastního syna. Oba studenty čeká poslední zkouška a pak si chtějí syna vzít s sebou do Prahy a začít žít společný život…

O obdivuhodnostech obyčejného života. Pět filmových příběhů na motivy povídek Bohumila Hrabala. Povídky zachycují drobné příběhy ze všedního života, vykreslují svérázné podoby lidských osobností a jejich tragikomickou existenci. Převést tento neopakovatelný hrabalovský styl na filmové plátno vyžadovalo zcela osobitý herecký projev, pro který režiséři zvolili převážně neherce. V každé povídce však můžete objevit toho, podle něhož film vznikl, spisovatele Bohumila Hrabala. Příběhy: Smrt pana Baltazara, Podvodníci, Dům radosti, Automat Svět Romance.

Osudy a pocity dospívající dívky, jež žije se svou přísnou babičkou ve starém domě a ocitá se v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným "tchořím upírem"...

„Nežila bych dnes jinak. Leda že bych se vyhnula chybám, kterých jsem se dopustila.“ Marušce zbývá 99 dní života. Odsouzená německým soudem za velezradu, čeká v cele smrti na popravu. 99 posledních dní života další oběti fašistické mašinérie. 99 posledních dní, během kterých člověku proběhne před očima celý život od prvních krůčků až po ilegální boj proti fašismu...

Zbídačelý artista Fricek zastihne při hledání stop po svém ztraceném bratru Žakovi ve vsi Milíně vesnického řemeslníka a nadutce Havránka. Dávné křivdy vyústí v konflikt, který nedopadne dobře. Fricek je četníky vyslýchán a v retrospektivě se odvíjí celý jeho dosavadní život. Jeho artistická rodina putovala s vystoupením po kraji a živořila. Otec byl opilec a násilník, sestra Olga si nakonec našla pohodlný život, jen bratr Žak byl nadaný, opravdový umělec, který se vypravil do světa. Od té doby ho Fricek jako svůj ideál hledá…

Hlavní postavou ironicky aktualizované verze Kosmových záznamů o dívčí válce je typický manžel „pod pantoflem“, který je zanechán ženou doma s přemírou úkolů. Ve smutném přemítání se mu zjeví vladyka z doby starých pověstí českých a odvede ho mezi dávné Slovany. Muž se zde stává svědkem zrození a důsledků konfliktu mezi oběma pohlavími, které jsou vlastně prapříčinou jeho domácího trápení. Ačkoliv výsledek bojů kronikář zaznamenal jednoznačně, zůstává otázkou, kdo si vlastně nakonec porobil koho – ženy muže či muži ženy? A jak bude spokojena hrdinova manželka Vlasta po návratu domů?

Rybí kost v krku? Žádný mýtus! O tom ví své lékaři, u kterých se od Štědrého večera dveře netrhnou. Přicházejí děti i dospělí… Do jedné takové nemocnice na Štědrý večer nás zavede i naše komedie, kde má službu mladý, zatím svobodný doktor, mladá sestřička a starší zkušená sestra, která už má praxi se všemi úrazy, které se o Vánocích mohou přihodit. Za mladým doktorem přichází jeho snoubenka, která tu s ním chce strávit sváteční večer. Přináší s sebou stromeček, vánoční ozdoby i kompletní slavnostní večeři. Nechybí samozřejmě ani kapr. Jen co doktor usedne ke stolu, už zvoní telefon a je tu první případ a přicházejí další a další…

Hospodářská krize dolehla počátkem 30. let také na obyvatele rázovitého moravskoslovenského venkova. Do rodné chalupy se z města vrací hlavní hrdina i se svou rodinou, protože nemohl nikde sehnat práci. Jenže mladší bratr jej nevítá s nijak otevřenou náručí...

Ještě před narozením královské dcery jedou král s královnou do zpustlé tvrze - v ní žije královnina sestra, už spoustu let odloučena od světa. Když si král vybíral ženu, dal přednost Elišce a zlá Melánie od té doby myslí jen na pomstu - o smíření ani teď nestojí. Po narození dcerušky Růženky vyřkne kletbu: Růženka se má píchnout do prstu, na věky usnout a celé království s ní Růženka roste do krásy a všechny špičaté předměty jsou z jejího dosahu odstraňovány, sama nesmí ani na krok. Pro jistotu jí rodiče, hned jak dosáhne patnácti let, seženou ženicha. Je jím princ Jiří ze sousední země, který přijede na námluvy i se svým bratrem Jaroslavem...

Jedenáctiletý chlapec jako jediný přežije tragickou autonehodu, při níž oba rodiče zahynuli. Zbavit se dlouhodobého šoku mu pomůže až setkání s kočovným studentským divadélkem…

Desetiletého Davida láká loděnice a parta dětí na malých jachtách - kadetech. Zdá se, že se splnil jeho sen. Ale závody nejsou jen zábava a také se někdy nezávodí zcela čestně a poctivě...

V chaloupce žije Honza s tátou. Honzovi ale práce moc nevoněla, otci pomáhal někdy více, někdy méně. Spíše méně. Líný nebyl a ani nešikovný, ale u ničeho nevydržel více jak půl hodiny. A často ani to ne. Měl však dobré srdce! Poslední hrách, který měl prodat na trhu, raději rozdal hladovým holoubkům. Jeden z nich mu dal na památku krásnou růži. Když se pak v noci probudil, uviděl ve světnici krásnou panenku, která dům uklidila a buchty upekla. To se opakovalo druhou i třetí noc…