Andy Millman je naprosto zoufalý. Na hereckou dráhu se vydal už před pěti lety, ale ještě si v ničem kloudném nezahrál. Místo toho je jen obyčejným komparzistou. Andyho jedinou spřízněnou duší je jeho kolegyně, beznadějná romantička Maggie.

Oficiálně jsou bezpečnostní služba, neoficiálně MI5 nebo prostě jen "pětka". Jejich hlavní úkol: bránit národní bezpečnost Británie. A bezpečnost země může být ohrožena čímkoli. Mezinárodním terorismem, rasismem, fanatismem nejrůznějšího druhu... S tím vším je zapotřebí bojovat - a oni s tím bojují. Nejužší výběr: dva muži, jedna žena a jejich šéf. Tom, Danny, Zoe a Harry. Oddělení je samozřejmě mnohem rozsáhlejší a na některých případech nejen může, ale i musí pracovat větší tým. Tihle čtyři však tvoří jeho páteř. Čtyři lidé, kteří se v zájmu vyšších cílů museli vzdát mnohého, bez čeho si většina z nás nedokáže svůj život představit: rodiny, lásky, zázemí klidného domova. Protože člověk, který se bojí o své nejbližší, je strašně zranitelný. A protože jejich nejbližší by mohli na jejich práci krutě doplatit. Je jen jedna cesta, jak mít obojí - práci i domov: dvojí život. Ani to ovšem není záruka bezpečí. Protože i oni jsou jen lidé a život, který dnes a denně nasazují, mají jen jeden... Šestnáctidílný seriál televize BBC o instituci, zabývající se nejaktuálnějšími, nejpalčivějšími problémy současného světa, by mohl být označen za moderní, dnešní "Profesionály". Dobře napsané scénáře, věrohodné příběhy, dynamické zpracování, sympatičtí představitelé... První (šestidílná) řada získala cenu BAFTA za nejlepší seriál roku 2002, na tento úspěch navázali tvůrci dalšími deseti díly. Zajímavost: Skutečná MI5 se okamžikem zahájení vysílání seriálu začala těšit zvýšenému zájmu veřejnosti: počet uchazečů o zaměstnání stoupl ze 70 denně na 130, její webové stránky navštívilo za týden o celé čtyři tisíce lidí víc než obvykle.

Každé soukromé očko zná mnohá tajemství ostatních lidí. Losangeleský soukromý detektiv Mick St. John má také co skrývat. Je totiž upír a jeho život komplikuje přátelství s nemrtvým finančním magnátem, vzpomínky na neodolatelnou bývalou manželku, která z Micka udělala upíra a také vztah s lidskou dívkou. Mick dobře ví, jak obtížné a nebezpečné může být citové pouto mezi upírem a člověkem.

Válka budí v různých lidech různé pocity: vlastenectví, solidaritu, obětavost, touhu ze všech sil pomoci ohrožené zemi. Ale i nenávist, ziskuchtivost, snahu urvat pro sebe co nejvíc, přiživit se na cizím neštěstí... Je to na jednu stranu pochopitelné, protože válečná vřava a všechny její průvodní jevy nahrávají těm nejtemnějším lidským pudům, jsou živnou půdou pro zločiny malého i většího kalibru. V Británii, v níž se celý národ cvičil v zabíjení, v níž byly povolány do zbraně tisíce policistů, v níž existoval přídělový systém a v noci zahalilo celou zemi do neproniknutelné tmy zatemnění, stoupla kriminalita od roku 1939 do roku 1945 o více než padesát procent... Touto skutečností se nechal inspirovat scenárista Anthony Horowitz (autor např. Vražd v Midsomeru či Poirota) při psaní svého nového seriálu kriminálních případů, propojujících dva žánry: detektivku a válku. Jejich dějištěm je půvabné jihoanglické pobřeží, konkrétně městečko Hastings v hrabství Sussex. V místech, kde se před mnoha staletími odehrála jedna z největších bitev anglické historie, dnes vede svůj malý boj se zločinem superintendant Christopher Foyle. Celým svým srdcem touží být jinde, chtěl by své vlasti sloužit v první linii. Jeho nadřízení však dobře vědí, že nejužitečnější může být právě tady. Neboť i v tomto zdánlivě poklidném koutě Anglie se začínají množit zločiny poznamenané či motivované válkou, zločiny, jejichž vyřešení dá zabrat i tak dobrému policajtovi, jakým je právě Foyle. A důkazem je hned první Foylův případ: vražda německé manželky jistého místního hodnostáře, která unikla internaci, jež je jinak pro všechny "nepřátelské cizince" povinná... V titulní roli exceluje jeden z předních britských herců Michael Kitchen - pamatujeme si jej např. ze seriálu Hrát králem či z detektivky Smrt pampeliškám, hrál i v několika "bondovkách" či ve filmu Vzpomínky na Afriku.

Mladičký britský důstojník Jack Rose se za druhé světové války o dovolené zamiluje do půvabné zdravotní dobrovolnice Lizzie Carterové. Záhy je ale zajat a uvězněn v německém hradě Colditz, který slouží jako válečný zajatecký tábor. Ještě před tím ale stačí požádat desátníka Nicholase McGradea, aby Lizzii vyhledal a řekl jí, co se stalo. McGrade, který se dostal do Londýna a pracuje nyní u tajné služby, Lizzii najde a i on propadne jejímu kouzlu. Nedaří se mu ji ale získal, a tak začne zadržovat Jackovy dopisy a posléze ho dokonce prohlásí za mrtvého. Jack ale žije a se svými spoluvězni se opakovaně pokouší z Colditzu uprchnout. Když se dozví, že ho v Londýně již rok všichni považují za mrtvého, rozhodne se utéct na vlastní pěst. Jeho první kroky míří k Lizzii. Tu ale McGrade právě požádal o ruku.

Pán času (anglicky Doctor Who) je původní britský televizní sci-fi seriál společnosti BBC. Popisuje dobrodružství humanoidního mimozemšťana z rasy Pánů Času, který se představuje jako Doktor v orig. The Doctor. Doktor cestuje ve své lodi TARDIS, která zvenčí vypadá jako britská policejní budka z 50. let, což byl běžný pohled v Británii, když seriál v roce 1963 začínal. Se svými společníky a společnicemi zkoumá vesmír a čas, řeší problémy a napravuje škody. Pro seriál je typický nadhled a využívání klišé a zápletek z brakových sci-fi 50. a 60. let

Zoo bez mříží a se šťastnými zvířecími obyvateli. Utopie nepoučitelného snílka, která se v roce 1930 změnila ve skutečnost... George Mottershead není příliš úspěšný muž. Bydlí v bytě nad obchodem svého otce Alberta s manželkou Lizzií a dvěma dcerami – dospívající Muriel a malou June. Po bojích první světové války, ve kterých zahynul jeho bratr, trpí George posttraumatickou stresovou poruchou. Válečná zkušenost ho naučila soucítit s každým živým tvorem a jeho rodina jen bezmocně přihlíží, když se do malého domku nastěhují papoušek, opice a později dokonce velbloud, které George zachránil před smrtí hladem či surovým zacházením cirkusáků. Cestou na sraz válečných veteránů narazí George náhodou na nádherné, leč zpustlé venkovské sídlo – Oakfield House. Dům a rozsáhlé pozemky by byly pro rodinu a rozrůstající se zvířenu ideální. Jak to však zaonačit, když Mottersheadovi nemají ani libru?

Diana Bishopová je uznávanou vědkyní na Oxfordu, která ale odmítá své čarodějné dědictví. Když nečekaně vyvolá starodávný magický rukopis, ocitne se uprostřed nebezpečné hry nebezpečných bytostí.

Mezinárodní tým evropských detektivů projíždí Evropu ve snaze chytit sériové kriminálníky, kteří své řádění přetáhnou přes hranice jednoho státu. Louis Daniel, vedoucí týmu, si na pomoc s případy pozve svého někdejšího dobrého přítele, bývalého newyorského policistu Carla Hickmana. Hickman si při pronásledování zločince zchromil pravou ruku, na službu se zbraní může zapomenout, navíc trpí krutými bolestmi. Závistiví kolegové ho rychle a ochotně „odsunou do důchodu". Hickman se přestěhuje do Holandska, kde žije v karavanu v zábavním parku jako anonymní uklízeč. Právě tam ho najde Louis, který Hickmana přesvědčí, aby se připojil k jeho unikátnímu světovému týmu.

Tým cambridgeské univerzitní patologické laboratoře pomáhá odhalovat závažné kriminální činy.

Seriál Skandál po britsku z dílny scenáristky Sarah Phelpsové zachycuje rozvod vévody (Paul Bettany) a vévodkyně z Argyllu (Claire Foy), jeden z nejnechvalněji proslulých a nejbrutálnějších právních případů 20. století. Margaret, vévodkyně z Argyllu, proslulá svým charismatem, krásou a stylem, dominovala titulním stránkám novin poté, co rozvod odhalil obvinění z padělání, krádeží, násilí, užívání drog, úplatkářství a explicitní polaroidovou fotografii, která ji měla pronásledovat po zbytek života. Přestože se ji její současníci, tisk i soudci snažili očernit, Margaret jim hrdě a statečně čelila s hlavou vztyčenou a odmítala tiše odejít, když ji zradili přátelé a veřejně zostudila společnost, která se vyžívala v jejím pádu.

Slečna Marplová je vedle Hercula Poirota druhou nejznámější postavou nekorunované královny detektivek Agathy Christie a hrdinkou dvanácti jejích knih. Čtenářům se představila už v roce 1930 v románu, nazvaném Vražda na faře, a pak už v rychlém sledu následovaly příběhy další. Milá stará dáma se zálibou v zahradničení a sousedských klípcích, s všudypřítomnou velkou taškou plnou pletení a jiných nezbytností, je na první pohled zosobněním anglické staré panny poloviny minulého století. Běda však tomu, kdo se nechá zmýlit jejím nenápadným vzezřením! Kdo si neuvědomí, že se za ním skrývá bystrý mozek, pro který je řešení záhad všeho druhu nejen nejoblíbenějším koníčkem, ale přímo posedlostí. Dlužno říci, že tímto mírně přezíravým postojem vůči ní trpí zkraje zejména všichni inspektoři, policejní komisaři a vůbec vyšetřovatelé všeho druhu, kteří nelibě nesou, že se jim tahle neodbytná babka plete do práce. Každý z nich si ovšem dříve nebo později musí uvědomit, že na slečnu Marplovou prostě nemá. Protože to, k čemu se oni dlouze, složitě a "zdeúředně" konečně doberou, to už ona dávno svým vlídným přístupem, pochopením pro lidské slabosti i znalostí prostředí odhalila a je zase o krůček před nimi...