Půvabná Anička Králová je ve vesnici středem zájmu mnoha mužů. Jedním z jejích nápadníků je Karel, který ji občas vozí na motorce. Zamilovaný je do ní i podivínský student Jirka. Ten Aničce navrhne, aby spolu utekli, ale je odmítnut. Také Aniččina matka, vdova, odmítá dvoření svého nápadníka, pana Josefa, kterého Anička nesnáší. Jednou večer jde Anička s Karlem do kina. Ráno je nalezena mrtvá – byla zavražděna. Přivolaní kriminalisté zprvu z vraždy automaticky podezírají Karla, který podle nich viděl dívku naposledy živou, ale brzy zjistí, že skutečného pachatele je nutno hledat úplně jinde…

Jan Kačer proslul především jako herec, ale několikrát se ujal - nepříliš úspěšně - i filmové režie. Podle cizího scénáře natočil angažovaně se tvářící budovatelský příběh: vypráví i zkušeném inženýru, jenž byl pověřen, aby sestavil tým specialistů pro strojírenské zajištění mírového využití atomové energie. Vylíčení lidských dilemat je však příliš ploché a proklamativní stejně jako obraz ostravského průmyslového prostředí, hrdinové uvažují o jediném: o řádném splnění zadaného úkolu... Film byl již v době svého vzniku opomíjen a záhy jej přikrylo zapomnění.

Mladá lékárnice Marie se po roční mateřské dovolené vrací zpátky do práce, přestože její manžel Josef by byl raději, kdyby se věnovala dítěti. Marie kromě svých běžných pracovních povinností dostane na starost reorganizaci lékárny, k tomu ještě dokončuje dizertační práci. Manžel jí vyčítá, že pro samou práci zanedbává rodinu, navíc žárlí na jejího vedoucího. Jejich spor vyvrcholí vážnou roztržkou právě na Štědrý den…

Televizní hra ze školního prostředí o konfliktu zásadové učitelky a její studentky, která využívá protekce svého vlivného otce.

Dospívající Jirka nejraději tráví čas u své tety na vesnické samotě. Doma se necítí dobře. Jeho matka a nevlastní otec Ivan škudlí každou korunu, aby ušetřili na drahou kuchyňskou soupravu a perský koberec. Matka nemá tetu příliš v lásce a Jirkovy návštěvy u ní nevidí ráda. Při další návštěvě daruje teta Jirkovi truhlářské náčiní po svém muži. Jirka se seznámí se starým truhlářem Jakubem, který mu pomáhá opravovat starý kuchyňský příborník. Jakub chlapci ukáže, z jak vzácného dřeva je příborník vyroben. Oba se spolu spřátelí. Matka se však chystá příborník vyhodit…

V 60. letech dochází k přehodnocování partyzánského tématu: vnáší se nejen věrohodný náhled na strádání a psychický tlak, ale také na tolik opěvovanou statečnost. I mezi partyzány se mohl vyskytovat zrádce, který ohrožoval všechny ostatní. Tak je tomu i v nadbytečně překombinovaném dramatu odehrávajícím se v drsném prostředí beskydských hor. I když se režisér Vladimír Čech, ještě nedávno přikyvující stalinistické poetice, snaží chytit takříkajíc "druhý dech", z celého vyprávění čiší módní, vypočítavá spekulace, neobratně si pohrávající s obtížně zjistitelnou pravdou. Partyzáni totiž nedokáží odhalit, kdo je zrazuje, před nacisty ustupují s vědomím, že jeden z jejich řad je chce vydat nepříteli.

Splývání reality s legendou, obraz skutečnosti (rusínská Verchovina v letech 1920) a její zrcadlení v myslích lidí - tím se vyznačuje příběh novodobého zakarpatského zbojníka Nikoli Šuhaje, který "bohatým bral a chudým dával". Román Ivana Olbrachta z třicátých let, jeden z uměleckých vrcholů moderní české prózy, je dramatickým příběhem o válečném zběhovi, jeho lásce ke krásné Eržice, příběhem o mstě za příkoří, pronásledování, o zradě a smrti. Šuhajův osud v paměti lidí splýval s pověstmi. Spojením prvků minulosti a přítomnosti, dokumentu a mýtu, se příběh změnil v baladu o tom, jak věčný a silný je lidský sen o svobodě a štěstí.

Děj filmu se odehrává ve 40. letech 19. století. Půvabná vesnická dívka Rozina se zamiluje do čeledína Martina. Místní pomatená žena, která Martina tajně miluje, však prozradí místo jejich schůzek Rozininu otci, který Martina vyžene a Rozinu proti její vůli provdá za syna bohatého sedláka. Zklamaný Martin se přidá k bandě pašeráků. Osudy všech postav neodvratně směřují k tragédii…