Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot) plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní film byl s příznivým ohlasem uveden na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal Velkou cenu poroty. oficiální text distributora

Nevěřte lidem, co vypadají poklidně a důvěryhodně. A nevěřte jim ani poté, co přijdou s prosbou o vypůjčení pár vajíček. Raději nevěřte vůbec nikomu. Nikdy nevíte, kdo si s vámi bude chtít zahrát funny games.

Ve svém druhém hraném filmu objevuje Ulrich Seidl paralely mezi mladou Ukrajinkou, která najde práci v bohatém Rakousku, a mladým Rakušanem, který se svým otčímem odjíždí na Ukrajinu montovat automaty na bonbony do zchátralých městských čtvrtí. Jejich cesty se nikdy nezkříží a tvůrce ani nechce líčit příběh setkání, ale spíš mu jde o to konstatovat, že oba světy si nejsou příliš vzdálené. Jak na východě, tak na západě vidí autor stejně osamělé, stejně bezradné jedince. Pro Olgu je místo ve vídeňském geriatrickém zařízení šancí na únik před ubohostí existence doma, kde se potácela mezi bídně placeným zaměstnáním a nechutnými sexuálními službami přes počítač. Ve Vídni ale brzy zjišťuje, že bez občanství zůstane přes veškerou snahu jen opovrhovanou služkou, že osudu psance se nezbaví.

Film Ztracený čas popisuje pozoruhodný milostný příběh, který se odehrál uprostřed hrůz německého koncentračního tábora v Polsku 1944. Ta neuvěřitelná vášeň živí odvahu polského vězně, kterému se podaří zachránit svou židovskou dívku. Přes všechnu nepřízeň osudu uprchnou z tábora a přežijí zrádnou cestu za svobodou. Avšak v chaosu na konci války jsou násilně odděleni a oba jsou přesvědčeni, že ten druhý zemřel. O více než třicet let později se šťastně vdaná dvaapadesátiletá žena v New Yorku náhodou dozví, že její bývalý polský milenec stále žije. A ona ho musí zase vidět.

Příběh filmu Předčítač začíná v poválečném Německu. Teenagerovi Michaelovi Bergovi se udělá špatně a domů mu pomůže neznámá třicátnice Hanna. Michael se uzdraví a Hannu najde, aby jí poděkoval. Rychle mezi nimi vznikne vášnivý, ale utajený vztah. Michael zjistí, že Hanna má ráda, když jí někdo předčítá knihy. I přes intenzitu vzájemných citů ale Hanna jednoho dne záhadně zmizí. O osm let později se Michael jakožto student práv, který přihlíží soudům s válečnými zločinci, s Hannou znovu s úžasem setkává – potká ji na lavici obžalovaných. Když se dozvídá o její minulosti, odhaluje tajemství, které zcela změní jejich životy.

Tajemná historie ožívá ve vyprávění bývalého venkovského učitele, který byl přímým svědkem podivných událostí, jež se odehrály několik měsíců před vypuknutím první světové války v jisté vesnici na severu Německa. Vše začalo jednoho letního dne. Jediný doktor v kraji byl zraněn při pádu z koně. Následoval baronův synek, kterého našli zbitého před dveřmi zámku. Podivné a zdánlivě neopodstatněné násilné činy narůstají a s nimi i napětí ve vesnici, kde si lidé pomalu přestávají věřit. Jsou záhadné ataky projevem závisti či snahy někoho trestat? Přísná výchova a pevná společenská hierarchie se začínají otřásat ve svých základech a na povrch vyplouvají tutlané konflikty mezi chudými a bohatými, zneužívanými posluhovačkami a jejich pány či dětmi a přísnými rodiči. Až pozdě začne být obyvatelům vesnice jasné, že násilí se rodí přímo v jejich středu.

Film Constantina Costy-Gavrase byl volně inspirován hrou Rolfa Hochhutha, která se hrála v roce 1963 a poprvé veřejně pranýřovala papeže Pia XII. za jeho vazby a postoje k nacismu. Filmové drama Amen. splétá dva příběhy: skutečné postavy – poručíka SS Kurta Gersteina, který na vlastní oči, jako jeden z prvních viděl vyhlazování Židů v koncentračních táborech Belzec a Treblinka, a teatrální svět temných stínů Vatikánu a jejich diplomatických her. Tyto dva příběhy jsou spojeny fiktivní postavou mladého jezuitského kněze Fontany, který se snaží zprostředkovat poznatky a svědectví Vatikánu tak, aby mohl Svatý otec veřejně deklarovat postoj církve k židovské genocidě.

Nadčasový příběh ukazuje sílu lásky, která prochází celým srdcem, v kulisách hýřivé a nestřídmé společnosti, jakou je carské Rusko. Píše se rok 1874. Vitální a krásná Anna Karenina má vše, o čem sní všechny její současnice – je ženou Karenina, vysoce postaveného vládního úředníka, kterému porodila syna, a její společenské postavení v Petrohradě těžko může být vyšší. Poté, co dostane dopis od svého záletného bratra Oblonského, ve kterém ji žádá, aby mu přijela pomoci zachránit jeho manželství s Dolly, odjíždí Anna do Moskvy. Na cestě se Anna seznámí s hraběnkou Vronskou, na kterou na nádraží čeká její syn, elegantní důstojník jezdectva Vronský. Při seznámení Anny a Vronského to vzájemně zajiskří a cit se rozhoří.