Fantastická cesta profesora Aronnaxe ve filmovém zpracování z roku 1954 legendárního dobrodružného románu Julese Vernea. Profesor Aronnax, proslulý podmořský vědec je vyzván námořnictvem, aby identifikoval záhadného tvora, který zničil parník v Severním Atlantiku. Po mnoha dnech hledání však najde něco, co vůbec nečekal. Záhadný tvor je ve skutečnosti ponorka budoucnoti Nautilus, řízená kapitánem Nemo. Jedná se o naprosto nadčasový snímek co se týče triků, s vynikajícím scénářem a hereckými výkony. Obzvláště záběry Nautila pod hladinou a potápěčské scény byly na svou dobu něco naprosto fantastického. Je to první širokoúhlý film společnosti Walt Disney.

Film noir o důvěřivém námořníkovi, jenž se nechá krásnou femme fatale v podání Rity Hayworthové vlákat do vražedné zápletky, patří k těm snímkům Orsona Wellese, nad nimiž ztratil produkční kontrolu. Přesto je film považován za klasiku svého žánru ozvláštněnou sekvencemi bravurní imaginativní vizuality.

Rok 1812, druhá americká válka za nezávislost. Britské oddíly právě bez větších potíží dobily Washington a míří na New Orleans. Ve snaze ušetřit čas a životy svých vojáků se britští generálové rozhodnou postupovat po pravém břehu řeky Mississippi skrze území ovládané Jean Lafittem (Yul Brynner), novodobým pirátem a vůdcem new orleánského podsvětí. Lafitte je už dlouhou dobu trnem v oku americkým úřadům, protože rozdává naloupené zboží mezi lid a nerespektuje přitom žádné zákony. Pokud tedy teď Lafitt přijme britskou nabídku ke spojenectví, osud jednotek generála Jacksona (Charlton Heston) i celého New Orleans bude zpečetěn. PIRÁT se stal prvním a zároveň posledním režisérským počinem legendárního Quasimoda a Řeka Zorby - Anthony Quinna.

Sedm mužů se zúčastní vyostřené partie pokeru, která se zvrhne v lynč. Neznámý nováček je přistižen při karetním švindlu a zbytek osazenstva u stolu ho proto neváhá pro výstrahu oběsit. Vražednému běsnění se jako jediný vzepře vyhlášený karbaník Van Morgen, který ale skončí v bezvědomí a nedokáže činu zabránit. Hráč s falešnou kartou zemře, ale jeho smrt nezůstane dlouho bez odezvy. Účastníci nezdravé karetní sešlosti začínají jeden po druhém umírat násilnou smrtí. Zbývajícím hráčům je zřejmé, že jeden z nich musí mít vraždění osobně na svědomí. Nelítostný Van Morgen se proto vrací na místu činu s vědomím, že se může snadno stát další obětí. V městečku mezitím začíná působit nový kazatel Rudd, který od svého příjezdu musel pochovat už několik zavražděných mužů. Neváhá se proto stát samozvaným svědomím města a tasit v případě nutnosti nabitý kolt, aby zabránil dalšímu krveprolití. Zbývá odhalit, co přesně se onoho osudného večera vlastně odehrálo a kdo je tím tajemným mstitelem...

Tři muži přepadnou srub zlatokopa Samuela Sanda, kterého i s manželku zabijí. Syn Max Sand jde po stopě vrahů, je odhodlán k pomstě rodičů za každou cenu. Po řadě dní zabíjí prvního pronásledovaného muže v souboji, druhého nachází v táboře pro trestance. Posledního vraha svých rodičů Sand objeví až po mnoha měsících...

Ve středu 26. října 1881 okolo třetí hodiny odpolední došlo v arizonském pohraničním městě Tombstone na pozemku Harwoodovy dřevařské firmy naproti vchodu do O.K. Corralu k divoké přestřelce deseti mužů. Na jedné straně stál marshal Wyatt Earp se svými dvěma bratry a známým pistolníkem Docem Hollidayem, na druhé bratři Clantonovi, bratři McLauryovi, Billy Claiborne a úplatný šerif Johnny Behan. Střelba trvala zhruba půl minuty a na zemi zůstala těla tří zločinců. Tato událost vešla do dějin jako přestřelka u O.K. Corralu a v průběhu let nabyla rozměrů symbolického střetnutí mezi zákonem a bezprávím v divokém americkém pohraničí.

Ve westernu Muž se zbraní ztvárnil Robert Mitchum nájemného "likvidátora" zločinců na Divokém západě, který je za peníze ochoten zlikvidovat kohokoli, kdo ruší klid měst a vesnic. Když jej jeho žena (Jan Sterling) s odporem opouští, vydává se za ní, přitom se však dostává do největšího pistolnického souboje ve své "kariéře".

Paul Newman se musí rozhodnout, co je pro něj důležitější, zda výnosné zaměstnání, nebo šťastný a spokojený vztah. V práci se mu extrémně daří, jeho manželství se však rozpadá. Do toho potká sympatickou dívku, která ho přiměje přehodnotit priority... Filadelfie, 1946. Z války se vrací Alfréd Eaton, jeden ze synů továrníka Eatona. Druhý syn zemřel už jako dítě na meningitidu, ale otec mrtvého syna stále ctí víc než živého. Alfréda doma nikdo nečeká. Od služebných se dozvídá, že otec se nezměnil a matka pije. Po návratu rodičů vyslechne Alfréd jejich hádku, ze které plyne, že jeho matka má s někým poměr. Později se Alfréd s otcem pohádá také, když se mu svěří s tím, že nechce pracovat u něj v továrně ani ji po něm převzít – chce odejít do New Yorku.

John Conroy je zvláštní prokurátor, který dostal speciální úkol rozbít zločineckou organizaci ve velkém městě na středozápadě. Jeho vyšetřování se zaměří na Neila Eichelbergera a jeho zločinecký syndikát. Jeho přítel, místní novinář Jerry McKibbon, s tím souhlasí, ale má pocit, že Conroy není dost zkušený, aby tento úkol zvládl. Matt Conroy, otec Johna Conroye, který je místním policistou, se stává jeho hlavním vyšetřovatelem. McKibbon náhodou zjistí, že mají mezi sebou zrádce, který spolupracuje s Eichelbergerem.

Film noir sledující policejní pátrání po třech uprchlých vězních, kteří při přepadení benzínové pumpy zastřelili policistu. Před policejním zátahem, který následuje, hledá jeden z lupičů úkryt u známého, propuštěného vězně Steva Laceyho (Gene Nelson). Ten se ale snaží vrátit k poctivému životu a vpád zločineckých kumpánů, kteří jej nutí ke spoluúčasti na plánované velké bankovní loupeži, ohrožuje jak jeho nové životní plány, tak milovanou manželku (Phyllis Kirk). Drsný detektiv Sims (Sterling Hayden) je mezitím lupičům na stopě a chce zmařit jejich úmysly. K tomu mu má posloužit právě Lacey, který se tak dostává do nezáviděníhodné situace.

Pistolníka Coopera přepadne banda, která míří do města, kde hodlá vyloupit banku. Cooper unikne a spěchá město varovat...

SPARTACUS – otrok gladiátor, přesvědčil své druhy k boji proti Římu. Jak se rebelové přesunovali od města k městu, jejich počet stále narůstal, až dosáhl velikosti armády. Pod vůdcovstvím SPARTACUSE se pomalu přibližují k jižnímu cípu Itálie, odkud chtějí přeplout moře a dostat se do svých domovů. V samotném Římu se stalo povstání otroků rozhodujícím prvkem v politickém boji plném intrik mezi senátory Gracchusem a Grassusem, kteří chtějí využít situace ke zvýšení své vlastní moci. SPARTACUS a jeho věrní druzi se zatím chtějí přece jen dostat na pobřeží a hranice impéria navždy opustit

Rozsáhlý román Theodora Dreisera „Americká tragédie“, inspirovaný kriminálním případem z počátku století, byl poprvé adaptován Josefem von Sternbergem v roce 1931. Autor předlohy byl přepisem natolik pobouřen, že se dokonce pokusil soudní cestou docílit stažení filmu z oběhu. Teprve po Dreiserově smrti se tvůrci pokusili o novou verzi. Zpracování režírované uznávaným Georgem Stevensem se však v řadě ohledů od předlohy odklonilo, což nakonec divákům signalizoval i pozměněný název. Ve skandálním příběhu milostného trojúhelníku a touhy po společenském vzestupu si zahráli představitelé nejmladší generace Montgomery Clift, Shelley Winters a Elizabeth Taylor, která zde dokonala proměnu z dětské (respektive adolescentní) herečky ve smyslný sex symbol. Film získal šest Oscarů, ale v hlavní kategorii prohrál s Američanem v Paříži (1951). (Noir Film Festival)