Římské impérium, navenek silné a mocné, se otřásá v základech. Rozmařilost a amorálnost vyšších vrstev, kontrastující s bídou a utrpením ostatních, rozvracejí společnost. Římský důstojník Marcus Vinicius se zamiluje do tajemné dívky jménem Lygia. Mladíkův strýc Petronius pomáhá Markovi, aby se s Lygií setkal. Lygii se Marcus líbí, ale oba mladé lidi dělí propast víry. Lygia patří k učedníkům Ježíše Krista. Po dlouhých a dramatických peripetiích, jako je obrovský požár Říma, se i Marcus obrátí na křesťanskou víru a apoštol Petr mladé dvojici požehná. Císař Nero uchystá velkou podívanou, na které mají být potrestáni křesťané, obvinění ze zapálení Říma. Jako hlavní atrakce má na závěr her Ursus beze zbraně zápasit s býkem, na jehož šíji je spoutána nahá Lygia. Lygiin věrný služebník Ursus však zvíře zabije. Dav křičí a volá po milosti. Nero musí proti své vůli odsouzeným odpustit.

Jmenuje se Stanislav Kolicki, je mu něco přes dvacet let, je Polák a právě se mu podařilo utéct do SSSR. Jeho největším přáním je bojovat proti nacistickým okupantům a pomoci tak osvobodit svou zemi. Sovětská rozvědka právě vyslýchá zajatého německého důstojníka Hanse Klosse, jeho nápadná podoba se Stanislavem Kolickým je základem odvážného a především rafinovaného plánu: Kolický se pod jménem Kloss vrací k Abwehru a jako špión J-23 spolupracuje na jeho porážce ve druhé světové válce.

Významný polský režisér Krzysztof Kieślowski stojí za vznikem desetidílné minisérie, natočené na motivy křesťanského desatera (nikoliv jako katechistický výklad) - jednomu každému přikázání je věnovaný samostatný díl. Seriál, natočený v letech 1988-1989 se zcela vymyká běžné seriálové tvorbě, je to i ve světovém kontextu význačné umělecké dílo. K tomu přispělo obsazení pečlivým výběrem z nejlepších polských herců. Jeden díl byl v jeho rozšířené verzi oceněný Cenou mezinárodní kritiky a cenou poroty na Benátském filmovém festivalu v r. 1989, seriál byl přidán na vatikánský seznam nejvýznamnějších filmů v roce 1995. Přes jednoznačný křesťanský leitmotiv a latentní morální imperativy je celá minisérie stravitelná i pro ateisty, protože s drobnou výhradou k prvnímu dílu je jen a jen na divákovi, jak vše pochopí - nejednoznačnost situací, více rovin, deprese a bezútěšnost srší na diváka z každého dílu. Tato minisérie jednoznačně patří do filmotéky náročného diváka. Za zmínku stojí, že byl Kieślowskim rozšířený pátý a šestý díl na filmový formát (Krátký film o zabíjení a Krátký film o lásce, natočený s trochu odlišným závěrem).