Jimmy Haskel je vlastníkem obchodu s hudebninami v Point Jervis v New Yorku. Jeho strýc C.J. Haskel nenávidí hudbu a dlouho si přeje, aby se k němu Jimmy přidal v jeho byznysu se zdravou výživou. C.J. dlouhé roky bojuje se svými sousedy, rodinou McCorkesů, kteří mu nechtějí prodat dům, aby mohl rozšířit podnik. Když Jimmyho obchod zkrachuje, tak se vydá do velkoměsta za svým strýcem. Když Jimmy dorazí, potkává strýcovu sousedku Molly a omylem trefí svého strýce rajčetem do obličeje. Pro Molly se tím stává hrdinou a ta ho ubytuje v domě své matky. V domě bydlí a cvičí kapela Horace Heidta, ke které se Jimmy přidá a zamiluje se do Molly. Nikdo v domě netuší, že všemi oblíbený Jimmy je synovcem jejich úhlavního nepřítele.

Módní návrhářka s téměř fotografickou pamětí Samantha Blake vytváří pro svého šéfa, oděvního magnáta Joe Bergnera, dokonalé napodobeniny modelů, jež předešlé noci odkoukala z výloh těch nejdražších newyorkských butiků. Bergner – to je totiž značka elegantního, ale levně a hlavně masově prodávaného zboží. Steve Sherman si jako novinář žije na vysoké noze, jeho intuitivní články sklízí jeden úspěch za druhým. Pokud ovšem Steve zrovna má čas na psaní, je totiž úplně posedlý pohlednými ženami a kvůli té poslední dokonce nestihl uzávěrku svojí rubriky. Majitel novin Bertram Chalmers by se Stevea rád na nějaký ten čas zbavil, zvláště po zjištění, že poslední Stevovou milenkou byla jeho manželka Hannah. Vyhodit Stevea ale nemůže a tak ho za trest pošle pracovat na filiálku firmy do Paříže. Přesně tam se chystá také pan Bergner se svými návrhářkami, aby ve městě módy načerpal novou inspiraci pro své dokonalé plagiáty...

Kapesní zloděj Skip (Richard Widmark) jednoho dne v přeplněném metru vytáhne z kabelky pohledné Candy spolu s peněženkou i mikrofilm s chemickým vzorcem, na který mají spadeno komunističtí špioni. Legendární noirový thriller, oceněný na festivalu v Benátkách, představil na svou dobu revoluční žánrové prvky a zároveň pohněval šéfa FBI J. Edgara Hoovera. (46th KVIFF)

Expresionistické melodrama, které odráží tehdy aktuální polemiku o objevu a využívání ,,zázračného" léku cortizonu (druh steroidu), který vzbudil drtivou kritiku konzumního konformismu střední třídy, jenž v poválečné éře představoval definici amerického snu.