Velkolepý příběh o boji Rusů proti armádě Napoleona, ale i komorní drama dvou lidí, kterým doba nepřeje, aby mohli prožít svou lásku tak, jak chtějí.

Píše se polovina třicátých let a zasloužilý hrdina revoluce plukovník Kotov tráví zaslouženou dovolenou spolu se svou rodinou. Je to asi padesátilý muž s nezanedbatelným kouzlem osobnosti. Má pohlednou mladou ženu a šestiletou dceru Naďu. Jeho prázdniny probíhají celkem uspokojivě, je nádherné počasí a v domě vládne pohoda a blahobyt, jaký si v Rusku jistě nemohl dovolit jen tak někdo. Zásahy okolního světa narušují idylu jen zřídka, o to závažnější bývají. Jedno z takových vyrušení představuje několik tanků, které se objeví nedaleko Kotovovy dači na poli. Každý člověk s nezeleným mozkem pochopí, že dělat vojenské cvičení ve vzrostlém obilí je nesmysl, a Kotov má kromě takového mozku i docela slušnou autoritu, vojáci tedy zase odjedou a dovolená může pokračovat. A pak přijede Míťa, který si kdysi chtěl vzít za ženu nynější Marusju Kotovovou a který pracuje pro KGB.

Dvoudílný ruský film, kde hlavním hrdinou je pes Bim. Se svým pánem Ivanem Ivanovičem má Bim velice krásný vztah, Ivan však bohužel těžce onemocní. Musí do nemocnice a poté je odvezen do Moskvy. O Bima se stará hodná sousedka, ale on touží jen po svém pánovi. Proto se vydává do města Ivana hledat a na jeho cestě ho čekají mnohá dobrodružství.

Československo-sovětský povídkový film se odehrává v posledních dnech druhé světové války, kdy obyvatelé vítají osvoboditelskou armádu a prožívají své drobné příběhy: unavený ruský generál si odpočine v domku venkovských rodičů a konfrontuje své válečné zážitky s naivním, a přesto „pravdivým“ chápáním čtyřletého chlapce Dušana. Česká učitelka Jana se sblíží s přitažlivým velitelem ženijní jednotky Rukavičkinem, ale nadějný milostný vztah hned v jeho zárodku zmaří tak banální okolnost, jakou je setřená školní tabule. Pan Novák se vrátí z koncentračního tábora, ale zjistí, že jeho byt na Malé Straně obsadil fanatický německý ostřelovač. V Praze vyjede první poválečná tramvaj. Mezi pasažéry je i ruský seržant, který v civilu tramvaje řídí…

Na svém prvním velkém plese se Nataša Rostovová seznámila s knížetem Andrejem Bolkonským. Zamilovali se do sebe a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových žádat o ruku mladé hraběnky. Získal svolení, ale z celé řady důvodů byla svatba odložena o rok. Nedlouho před vypršením stanoveného termínu uzavření sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin k zoufalé lásce k Nataše. Nataše se rozhodne s Anatolem uprchnout. Uprchlíci jsou však včas zastaveni. Kníže Andrej ruší dohodu a vrací Nataše její dopisy i portrét.

Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.

Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.

Děj filmu je situován do roku 1944 - 1945. Plukovník Mlynskij, velitel partyzánské skupiny je pověřen zaútočit na tajnou nacistickou základnu. Film "Front v týlu nepřítele" je poslední část trilogie "My se vrátíme" a "Front v týlu" o partyzánském odboji během druhé světové války.

Vjačeslav Tichonov prožívá jako partyzánský velitel úspěchy i porážky v osobním i partyzánském životě. Realisticky natočený film, který si opravdu na moc nehraje a kulky rozsévají smrt na obou stranách.

My se vrátíme je první část trilogie napsané podle vzpomínek prvního náměstka ředitele KGB SSSR Semiona Tsviguna. Zachycuje období od srpna do prosince 1941, kdy se německá vojska převalila přes evropskou část Sovětského svazu bez většího odporu. Pro představu o ohromných ztrátách, které Rudá armáda utrpěla v průběhu tohoto období, Sověti nasadili do konce prosince 1941 400 divizí na obranu země, z nichž zbylo pouze 80 schopných dalšího boje. Major Mlýnský zachycoval malé skupiny ruských vojáků, kterým se podařilo přežít drtivý útok, stejně jako různých uprchlíků a zběhů, a vytvořil speciální skupinu partyzánů. Jejich úkolem byly různé sabotáže v týlu německé armády

Filmová epopej podle stejnojmenného Šolochovova románu; evokuje dny ústupu Rudé armády z vyprahlých donských stepí. Předností filmu jsou působivé psychologické portréty vojáků a důstojníků, lidí s různým sociálním a rodinným zázemím. Svou poslední roli tu vytvořil Vasilij Šukšin (nejlepší herec roku 1975).

Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...

Utužovat družbu mezi bratrským ruským a českým lidem bylo za minulého režimu zapotřebí stále. Proto také uvědomělý sovětský inženýr spojil svůj osud s českým prostředím hned dvakrát - poprvé sem přijel jako nadšeně vítaný voják osvoboditel, podruhé pak jako uznávaný a vážený odborník pro hloubení tunelů metra. Pokaždé jej dojalo, jak byl srdečně vítán.