Agent Mulder a agentka Scullyová, ústřední postavy seriálu Akta X, jsou agenti FBI, kteří vyšetřují případy, se kterými si nikdo nevěděl rady a nakonec je úředníci zavřeli do složky Akt X-nevyřešitelných případů. Ale pak se dostali do ruk této nerozlučné dvojice, nadšence pro paranormální jevy, který je přesvědčený, že mu sestru unesli mimozemšťani a agentky věřící v boha, která k paranormálu přistupuje tězce skepticky.

Psychiatr Frasier Crane (Kelsey Grammer) se po rozvodu přestěhuje z Bostonu zpátky do svého rodného Seattlu. Plánuje si život starého mládence, ale tento plán mu překazí jeho otec, bývalý policista, Martin (John Mahoney), který odešel do důchodu a kvůli svému zranění ze služby se není schopen o sebe starat. Frasier najde otci ošetřovatelku Daphne (Jane Leeves), kterou najme na plný úvazek a ubytuje ve svém bytě. Daphne se zalíbí Frasierovu bratru Nilesovi (David Hyde Pierce), který je také psychiatrem. Frasier pracuje jako moderátor v rádiu. Má svoji vlastní show "Poslouchám vás..." na stanici KACL.

Píše se 22. století, což je skoro sto let před tím, než James T. Kirk zaujme své místo v pionýrských dobách prozkoumávání vesmíru. Lidé ještě nemají k dispozici štíty, Federace dosud neexistuje, mezihvězdné transportéry se používají pouze pro přepravu nákladu. Za těchto podmínek se do vesmíru vydává posádka první lodi, jíž velí kapitán Jonathan Archer, prototyp kapitánů hvězdné flotily, kteří teprve přijdou; je statečný, zvídavý, dychtivý a odváží se tam, kam člověk dosud nevkročil. Na rozdíl od ostřílených důstojníků 24. století, které hned tak něco nepřekvapí, posádka ENTERPRISE dává najevo údiv, vzrušení i obavy z podivných věcí, s nimiž se setkává. Hvězdné mapy jsou prozatím většinou prázdné a oni musí prokázat, že jsou připraveni na život v hlubinách vesmíru.

Star Trek: The Next Generation tvoří spolu s Deep Space Nine (DS9) a Voyagerem jádro celého Star Treku, které je mezi sebou nejvíce pospojováno nejen po obsahové stránce (ve slova smyslu dějových vazeb), ale i zpracováním a výpravou. Od prvního Star Treku (OS - na dnešní dobu značně archaicky působícího seriálu) a od nejnovějšího natočeného (Enterprise - daleko moderněji a akčněji pojatého) jej dělí značná propast. Pro miliony trekkies ve světě (fandy Star Treku) tvoří základní kámen... Nepřekonatelný Patrik Stewart a jeho role v roli kapitána Pickarda vtiskli seriálu novou, přemýšlivější tvář, která silně ovlivnila tvorbu DS9 a Voyageru. Méně rychlé akce, společenská temata v podtextu, humanita a vysoký mravní standard (konvergující k ideálu) členů posádky, utopistický a líbivý model uspořádání lidské společnosti budoucnosti se směrnicí, fakticky nahrazující zákon i desatero, minimální náboženský akcent, rozšíření tematických okruhů (paralelní světy, časové paradoxy...), lidstvo, které se ve vesmírném kvadrantu pozvolna stává nenásilnou dominantou, velké množství cizích ras a imperií, důstojní a mocní nepřátelé (mezi kterými vynikají Borgové, kteří rozhodně stojí za zmínku: vysoce technologická rasa kyborgizovaných organických bytostí s kolektivním vědomím), asimilující všechny ostatní a disponující technologiemi asimilovaných). Dostupný vesmír je plný bytostí, které jsou uspořádány v jednotlivých společenských seskupeních, která se jedno od druhého výrazně liší. Každé takové seskupení má charakteristické představitele, vlastní strukturu, filosofii a osud. Napříč jednotlivými říšemi, rasami, federacemi (kam patří i lidstvo), skupinkami a jedinci to vře...

Na okraji známého vesmíru, na stanici, která nikdy nebyla určena pro člověka, střeží mír a bezpečnost posádka Hvězdné flotily pod velením komandéra Bena Siska. Siskovi lidé záhy objeví dosud neznámou stabilní červí díru do odlehlého galaktického kvadrantu Gama. Z bezvýznamné orbitální stanice se tak stává strategicky významný objekt a záhy poté i první obranná linie proti nepřátelům z druhé strany červí díry...

Allison DuBois žije se svou rodinou v arizonském Phoenixu. Na první pohled obyčejná žena má v noci sny plné vizí, které zúročuje při práci pro vrchního státního žalobce. Jako médium napomáhá při řešení kriminálních případů.

Strážce krypty uvádí příběhy, ve kterých není nouze o černý humor a překvapivé pointy... Seriál se natáčel v letech 1989 - 1996 a vzniklo na 93 epizod. Drtivou většinu z nich produkovala pětice Richard Donner, Joel Silver, David Giler, Walter Hill a Robert Zemeckis

Divácká obliba kriminálních seriálů je jednou z mála jistot, na něž se můžeme spolehnout. Lidé měli vždycky rádi záhady a obdivovali ty, kteří je dokázali rozlousknout. Stejně jako v literatuře, i v televizní tvorbě hraje tento žánr nezastupitelnou roli. Pamětníci si jistě vzpomenou, že první zahraniční seriály, jež se v šedesátých letech objevily na tehdy ještě černobílých obrazovkách, byly právě detektivky a shodou okolností pocházely obě z Francie – Abonent na lince U a Inspektor Leclerc. Ve Spojených státech má kriminální (či policejní) žánr dlouhou tradici a za sebou neméně dlouhý vývoj. V sedmdesátých letech se v něm objevily do té doby příliš nevídané realistické tóny a průkopníkem v tomto ohledu byl právě Kojak. Jeho kvality byly natolik zřejmé, že se holohlavý detektiv v podání Tellyho Savalase dostal dokonce k československým divákům ještě před revolucí, i když teprve na přelomu osmdesátých let a v přísně výběrovém klíči. Nejdřív byla odvysílána dvojepizoda Vraždy v Čínské čtvrti (tehdy nazvaná Výkupné) po níž následovalo v průběhu tří let pouhých sedm epizod). Tehdy také vznikla poněkud počeštěná forma výslovnosti jeho jména (Kožak místo správného Koudžek).