Babylon 5 je americký televizní sci-fi seriál, zaměřený převážně na dospělé publikum. Jeho tvůrcem je J. Michael Straczynski. Je také producentem seriálu a napsal děj k většině epizodám. Děj seriálu se odehrává především na vesmírné stanici, která se jmenuje Babylon 5. Jednotlivé epizody jsou přímo prostoupeny komplikovaným rámcovým příběhem, postavy jsou pověstné složitými vztahy mezi sebou i vlastní psychologií. Hlavní dějové linie seriálu se zabývají osobními osudy jednotlivých postav, politickými změnami v Pozemské alianci, napětím mezi běžnými lidmi a telepaty a nejvýraznějším tématem seriálu je nadcházející konflikt s prastarou rasou Stínů, která se vrátila, aby uvedla celou Galaxii v chaos. Na stanici vedle sebe žije několik ras. Mezi ty hlavní patří lidé, Minbaři, Kentauři, Narnové a Varloni. Právě tyto rasy sponzorovaly výstavbu stanice. Babylon 5 není utopií, žijí na něm i odpadlíci jako bezdomovci a zločinci. Také politické uspořádání má daleko k dokonalosti. V seriálu můžeme sledovat pozvolný přerod z demokracie v tyranii. Babylon 5 se pokusil vytvořit konzistentní svět, ve kterém jsou respektovány fyzikální zákony více než v jiných seriálech tohoto druhu. Pro seriál je typické, že nelze rozdělit postavy na kladné nebo záporné.

Pán času (anglicky Doctor Who) je původní britský televizní sci-fi seriál společnosti BBC. Popisuje dobrodružství humanoidního mimozemšťana z rasy Pánů Času, který se představuje jako Doktor v orig. The Doctor. Doktor cestuje ve své lodi TARDIS, která zvenčí vypadá jako britská policejní budka z 50. let, což byl běžný pohled v Británii, když seriál v roce 1963 začínal. Se svými společníky a společnicemi zkoumá vesmír a čas, řeší problémy a napravuje škody. Pro seriál je typický nadhled a využívání klišé a zápletek z brakových sci-fi 50. a 60. let

Pán času (anglicky Doctor Who) je původní britský televizní sci-fi seriál společnosti BBC. Popisuje dobrodružství humanoidního mimozemšťana z rasy Pánů Času, který se představuje jako Doktor v orig. The Doctor. Doktor cestuje ve své lodi TARDIS, která zvenčí vypadá jako britská policejní budka z 50. let, což byl běžný pohled v Británii, když seriál v roce 1963 začínal. Se svými společníky a společnicemi zkoumá vesmír a čas, řeší problémy a napravuje škody. Pro seriál je typický nadhled a využívání klišé a zápletek z brakových sci-fi 50. a 60. let

Star Trek: The Next Generation tvoří spolu s Deep Space Nine (DS9) a Voyagerem jádro celého Star Treku, které je mezi sebou nejvíce pospojováno nejen po obsahové stránce (ve slova smyslu dějových vazeb), ale i zpracováním a výpravou. Od prvního Star Treku (OS - na dnešní dobu značně archaicky působícího seriálu) a od nejnovějšího natočeného (Enterprise - daleko moderněji a akčněji pojatého) jej dělí značná propast. Pro miliony trekkies ve světě (fandy Star Treku) tvoří základní kámen... Nepřekonatelný Patrik Stewart a jeho role v roli kapitána Pickarda vtiskli seriálu novou, přemýšlivější tvář, která silně ovlivnila tvorbu DS9 a Voyageru. Méně rychlé akce, společenská temata v podtextu, humanita a vysoký mravní standard (konvergující k ideálu) členů posádky, utopistický a líbivý model uspořádání lidské společnosti budoucnosti se směrnicí, fakticky nahrazující zákon i desatero, minimální náboženský akcent, rozšíření tematických okruhů (paralelní světy, časové paradoxy...), lidstvo, které se ve vesmírném kvadrantu pozvolna stává nenásilnou dominantou, velké množství cizích ras a imperií, důstojní a mocní nepřátelé (mezi kterými vynikají Borgové, kteří rozhodně stojí za zmínku: vysoce technologická rasa kyborgizovaných organických bytostí s kolektivním vědomím), asimilující všechny ostatní a disponující technologiemi asimilovaných). Dostupný vesmír je plný bytostí, které jsou uspořádány v jednotlivých společenských seskupeních, která se jedno od druhého výrazně liší. Každé takové seskupení má charakteristické představitele, vlastní strukturu, filosofii a osud. Napříč jednotlivými říšemi, rasami, federacemi (kam patří i lidstvo), skupinkami a jedinci to vře...

Voyager je čtvrtým, předposledním seriálem nesoucí jméno Star Trek. Děj se poněkud liší. Je sice opět situován na loď Federace, ale tím končí veškerá podobnost. U.S.S. Voyager totiž nebrázdí známý vesmír a neudržuje mír pod záštitou Federace. Hned při své první misi, která měla za úkol objasnit zmizení Makistské lodi s důstojníkem Hvězdné flotily inkognito na palubě, je přenesen vysoce výkonným zařízením na opačnou stranu galaxie, do nezmapovaného Delta kvadrantu. Posádka makistské lodi byla přenesena stejným způsobem, a protože její loď musela být obětována hned při prvním kontaktu s bojovnou rasou Kazonů, připojila se k posádce Voyageru a podřídila se jejím pravidlům. Voyager je nyní sám, bez pomoci Federace a spojenců... Jedno mu nikdo vzít nemůže... naději... naději, že narazí na cokoli, co mu zkrátí přes 70 000 světelných let dlouhou cestu. Posádka se s tíží svého osudu odhodlaně vydává vstříc nástrahám a dobrodružstvím zpátky domů.

Psychiatr Frasier Crane (Kelsey Grammer) se po rozvodu přestěhuje z Bostonu zpátky do svého rodného Seattlu. Plánuje si život starého mládence, ale tento plán mu překazí jeho otec, bývalý policista, Martin (John Mahoney), který odešel do důchodu a kvůli svému zranění ze služby se není schopen o sebe starat. Frasier najde otci ošetřovatelku Daphne (Jane Leeves), kterou najme na plný úvazek a ubytuje ve svém bytě. Daphne se zalíbí Frasierovu bratru Nilesovi (David Hyde Pierce), který je také psychiatrem. Frasier pracuje jako moderátor v rádiu. Má svoji vlastní show "Poslouchám vás..." na stanici KACL.

Babylon 5 je americký televizní sci-fi seriál, zaměřený převážně na dospělé publikum. Jeho tvůrcem je J. Michael Straczynski. Je také producentem seriálu a napsal děj k většině epizodám. Děj seriálu se odehrává především na vesmírné stanici, která se jmenuje Babylon 5. Jednotlivé epizody jsou přímo prostoupeny komplikovaným rámcovým příběhem, postavy jsou pověstné složitými vztahy mezi sebou i vlastní psychologií. Hlavní dějové linie seriálu se zabývají osobními osudy jednotlivých postav, politickými změnami v Pozemské alianci, napětím mezi běžnými lidmi a telepaty a nejvýraznějším tématem seriálu je nadcházející konflikt s prastarou rasou Stínů, která se vrátila, aby uvedla celou Galaxii v chaos. Na stanici vedle sebe žije několik ras. Mezi ty hlavní patří lidé, Minbaři, Kentauři, Narnové a Varloni. Právě tyto rasy sponzorovaly výstavbu stanice. Babylon 5 není utopií, žijí na něm i odpadlíci jako bezdomovci a zločinci. Také politické uspořádání má daleko k dokonalosti. V seriálu můžeme sledovat pozvolný přerod z demokracie v tyranii. Babylon 5 se pokusil vytvořit konzistentní svět, ve kterém jsou respektovány fyzikální zákony více než v jiných seriálech tohoto druhu. Pro seriál je typické, že nelze rozdělit postavy na kladné nebo záporné.

Roku 2018 kolonizuje lidstvo poslední neobydlená místa na planetě Zemi – hlubiny moří. Ale ani hluboko pod hladinou se nevyhýbá konfliktům a sporům. Úkolem „Strážce“ je zamezit konfliktům a zkoumat i ty nejodlehlejší části oceánů.

Profil pachatele je jednou z nejdůležitějších součástí moderních technik policejního pátrání, protože může vyšetřovatelům odhalit motivy a budoucí činy zločinců. Jason Gideon je jedním takovým elitním vyšetřovatelem a se svým týmem řeší právě ty nejtěžší a nejhorší případy. A je jen na nich a jejich inteligenci a schopnosti kombinovat, jestli se jim zloducha podaří odhalit dřív, než spáchá další zločin.

Dexter Morgan, sympatický vyšetřovatel, který má nezvyklého koníčka. Zabíjí lidi. Dexter totiž už od dětství necítí žádné emoce. Jediné, co u něj dokáže zvednout hladinu adrenalinu je usmrcení jiného člověka. Jeho práce forenzního vyšetřovatele mu umožňuje přístup k nevyřešeným případům. Tak vezme spravedlnost do vlastních rukou. Dexter však s vražděním nemůže přestat. Policie se s tak rafinovaným vrahem ještě nesetkala a zdá se, že jeho řádění nemůže zabránit. Aby se Dexter mohl začlenit do společnosti, musí každý den hrát svou roli člověka s normálními emocemi a kupodivu se mu to daří. Jenže jak dlouho to může zvládnout než si ho někdo všimne?

Major Rabb (David James Elliot) a jeho kolegové z vojenské prokuratury vyšetřují případy na palubách lodí, vojenských ponorek i letadel

Tento komediální seriál je někdy popisován jako "Seinfeld na cracku." Něco na tom bude, máme tu čtyři hlavní postavy - Charlieho, Dennise, Maca a Dee. Tato čtveřice se potýká s problémy, které obnáší provozování baru. Jednou se zkusí vydat cestou gay-baru, jindy jakousi pokřivenou logikou usoudí, že bude rozumnější nalévat nezletilým a mít je tak pod kontrolou, než je nechat potulovat po ulici a experimentovat s drogami.

Příběh Tajemství Pravdy se odehrává ve vzdálené zemi, ve věku mečů, draků a kouzel. Richard je obyčejný lesní průvodce, který žije v malém městečku Hartland v Západozemí, jen kousek od hranice oddělující je od Středozemí, kde vládne magie. O Hledači, zlém krutovládci Darkenu Rahlovi ani o moci kouzel zatím nemá tušení. To vše se změní ve chvíli, kdy potká krásnou Kahlan Amnell a zamiluje se do ní. Kahlan patří k magickému řádu žen Zpovědnic, které používají kouzla, a především chrání Hledače – zosobnění pravdy, spravedlnosti a síly a nejdůležitějšího člověka ze Středozemí. Jeho kouzelný Meč Pravdy mu pomáhá bojovat proti zlu. S pomocí moudrého průvodce Zedda se Richard a Kahlan vydávají zastavit zlého vládce Darkena Rahla. Cesta je zavede do nebezpečných průsmyků, mystických lesů, přes hranice mrtvých až do magické země.

Phoebe přišla v New Yorku o práci, a tak se vrací do San Francisca za svou jedinou rodinou, dvě sestrami. Její starší sestra Piper ji přivítá s nadšením, ale nejstarší z nich, Prue ne. Obviňuje Phoebe z toho, že kvůli ní se jí rozpadl vztah. Ještě v ten stejný večer si Phoebe a Piper hrají se starou spiritistickou tabulkou a její ručička začne ukazovat sama od sebe písmena, z kterých vznikne slovo podkroví. Phoebe se tam vydá a najde starou, rodinnou knihu kouzel. Prečte z ní zaklínadlo a to obnoví moc všech sester, kterou v nich uspala jejich babička, když byly ješte malé. Druhý den sestry zjistií, že každá z nich má jinou schopnost. Prue má telekinetické schopnosti, Piper umí zmrazovat čas, Phoebe mívá předtuchy budoucnosti. Brzy se ukáže, že není všechno tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo. Musí bojovat s démony, čaroději, prožívají komplikované životní situace a především se snaží utajit své schopnosti před okolním světem.

Flynn Carsen vede dvojí život. Pracuje v Metropolitní knihovně, kde chrání sbírky podivných nadpřirozených artefaktů. Nebezpečná hrozba jej přiměje sestavit tým, který mu pomůže zabránit konci technologické civilizace. K boji proti hrozivému Bratrstvu hada mu plukovnice Eve Bairdová pomůže zlanařit chytrého kovboje Jacoba Stonea, otřelého zloděje Ezekiela Jonese a odbornici na synestezii Cassandru Cillianovou.

Přitažlivá a brilantní bostonská soudní lékařka Jordan Cavanaughová pracuje s týmem profesionálů, vedeným soudním lékařem Garretem Macym. Všemi způsoby se snaží vyřešit kriminální případy velkoměsta, i kdyby měla přijít o místo...

Seriál Profesionálové nás zavádí do prostředí britské speciální služby CI5 (Criminal Intelligence 5), což by mělo být oddělení, které spadá někde mezi normální policii a tajnou služby. Díky příkazu ministra může CI5 použít jakýchkoliv prostředků, aby vyřešila případy terorismu, spiknutí, nájemných vrahů a radikálních skupin. Prostě případy, které jsou příliš nebezpečné pro normální policii a zároveň příliš banální pro tajnou službu.

Ačkoliv je doktor Mark Sloan zaměstnán vedením losangeleské nemocnice, vždy si najde čas, aby pomohl s vyšetřováním záhadných vražd místní policejní stanici. Zde pracuje jako detektiv jeho syn Steve...

Teorie říká, že človek je schopný cestovat v čase jen v době, kdy sám žil. Z ní vychází i Dr. Sam Beckett, který vede elitní skupinu vědců pracujících na přísně tajném projektu zvaném Kvantový skok. Pod hrozbou, že přijde o finanční podporu, Sam předčasně vstoupí do akcelerátoru... a zmizí. Když se probere, ocitne se v minulosti, postižený částečnou amnézií, a v těle, které není jeho. Naštěstí, je schopný navázat kontakt se svou dobou pomocí Ala, pozorovatele projektu, objevujícího se v podobě hologramu, který vidí a slyší pouze Sam. Uvězněný v minulosti, Sam skáče ze života do života a napravuje věci, které by jinak špatně dopadli, vždy doufající, že tentokrát bude jeho další skok skokem domů.

"Nepoužívá zbraně, používá mozek..." Bývalý tajný agent Angus MacGyver, nyní pracující pro společnost Phoenix Foundation, je specialistou na extrémně náročné úkoly. Spolu se svým nerozlučným přítelem Petem Thorntonem má neomylný čich na hrozící problémy či katastrofy a dokáže se zaplést do jakékoliv nebezpečné situace. Pomáhá lidem v tísni, zachraňuje jejich ohrožené životy, ochraňuje nevinné, zabraňuje globálním pohromám či ekologickým katastrofám, maří zločinné plány zloduchů...  To všechno s pomocí fenomenálních znalostí zákonů fyziky a chemie, které dokáže jednoduše, efektivně a prakticky využít v reálném životě tak, že je aplikuje na běžné předměty každodenního života, aby mu pomohly "zázračně" vyřešit nebezpečnou situaci.

Desetidílný seriál na motivy stejnojmenné tisícistránkové knihy Jamese Clavella. Od většiny jiných seriálů se s ohledem na rozsah Clavellovy knihy liší tím, že se nejedná o samostatné příběhy, spojené "nadpříběhem" do jednoho celku, ale o regulérní desetihodinový film. Jeho nešťastným (a prakticky nemožným pro rozsah a složitost děje) sestřiháním následně vznikl dvouhodinový film, který je místy pro diváka, neznalého předlohy, poměrně nesrozumitelný a pro znalce Clavellova románu nemilým překvapením. Relativní věrnost předloze, pro oči Evropana skvěle vyobrazený kolorit Země vycházejícího slunce sedmnáctého století a popis střetu kultur - na straně jedné kultivovaní Japonci s cizincům nepochopitelnými měřítky hodnot, kulturou, morálkou a v neposlední řadě nadstandardními hygienickými návyky (viděno prismatem Evropanů) a na straně druhé nepočetní cizinci (běloši), s jejich Japonci opovrhovanou barbarskou kulturou a o něco vyspělejší technikou. Jedno ale mají obě rasy společné - touhu po moci a bohatství. K tomu v Evropě válčí Anglie se Španělskem (tedy protestanti s katolíky), což výrazně ovlivňuje zájmy bělochů a jejich mezilidské vztahy. Děj je situován do situace, kdy je Japonsko formálně spravováno regentskou radou, ale o skutečnou moc soupeří dva nejmocnější muži země - Toronaga a Išido - oba chtějí získat absolutní moc, tedy titul šoguna. V Japonsku se orientuje několik lidí - domestikovaný intrikánský jezuita Alvita se značným ekonomickým zájmem - podílí se na neoficielním transportu zboží, misionář - mnich Domingo, kapitán lodi Rodrigues. Jeden každý z nich prosazuje vlastní zájmy. Postupně se schyluje k válce... Po ztroskotání obchodní lodi je její posádka a lodivod Blackthorne zajata v domnění, že jsou piráti. Adept na post šoguna Toranoga ale chce využít znalosti lodivoda Blackthorna ve svůj prospěch a tak jej osvobodí a pověří krasavici Mariko, aby jej učila japonskému jazyku a kultuře. Blackthorn postupně překonává počáteční odpor a natolik přijímá japonskou kulturu, že se z něj časem stane odrodilec - samuraj. Tento jeho vývoj je velmi bouřlivý, Blackthornovo vtažení do vnitropolitických machinací a bojů je provázeno četnými nebezpečnými a dramatickými situacemi a velkou láskou. Když se potká kvalitní literární předloha a její dokonalé zpracování, tak je to vždy ku prospěchu - Shogun je od začátku do konce strhujícím dobrodružným příběhem, jakých bylo napsáno a natočeno poměrně málo.

Antologická série, v níž každá samostatná epizoda představovala jiný druh hororu. Ty se pohybovaly od čarodějnic, vlkodlaků, duchů, uctívání ďábla a voodoo, ale zahrnovaly i nepřirozená hororová témata, jako je kanibalismus, porodnictví a sérioví vrazi.

Seriál je o vztahu matky (Lorelai) s dcerou (Rory), které problémy všedního života řeší mnohdy netradičním způsobem doprovázené vtipnými hláškami. Navíc bydlí v městečku, kde se každý s každým zná, tudiž nikomu neunikne žádný drb ani novinka.

Seriál Mad Men (2007–15) patří k nejoceňovanějším pořadům americké televize. Kromě dalších cen se může pochlubit mj. třemi Zlatými glóby v kategorii dramatických seriálů a čtyřmi Cenami Emmy v téže kategorii. Jeho anglický název je typicky americkým mnohovýznamovým spojením slov Ad Men (pracovníci v reklamě), Mad Men (muži z výstavní třídy Madison Avenue, kde smyšlená reklamní agentura sídlí) a konečně Mad Men (šílenci, což odpovídá životnímu stylu většiny hrdinů seriálu). Vytvoření českého názvu proto představovalo značnou výzvu a skončilo určitým kompromisem – Šílenci z Manhattanu. Seriál je časově zasazený do šedesátých let a místně pak do prostředí fiktivní reklamní agentury Sterling Cooper, v níž sleduje osudy zaměstnanců a majitelů, včetně kreativního ředitele Dona Drapera – charismatického génia, alkoholika a vraha, skrývajícího se za ukradenou identitou. Za fenomenální úspěch seriál vděčí krom jiného faktu, že díky prostředí reklamní agentury se mohla stát jeho stěžejním tématem konzumní společnost. Postavy působí, jako by vystoupily ze stránek dobových magazínů zaplněných obrazy dokonalých hospodyněk v lodičkách. Děj pak nabízí lákavý únik do jednodušších časů, kdy se kouřit smělo všude, alkohol v práci byl součástí stylu, sexismus byl sexy, stejně jako návyk nechat za sebou v parku po pikniku odpadky. Podvádění pak bylo běžnou součástí života a do jisté míry potvrzením „mužnosti". Jedna z reklamních kampaní na seriál ostatně hlásala, že „Nevěra je zpátky". Hrdinové seriálu jako kdyby sami podléhali svodům těch reklamních obrazů, jež tvoří. Jejich práce je vyvolat v publiku touhu, naději, že zakoupení něčeho přinese nějaké jiné uspokojení než to prchavé vlastnické, a jejich životy pohánějí podobné touhy, jež jsou nutně podobným způsobem zklamávány. Talentovaná textařka Peggy Olsonová (Elisabeth Mossová) se jen s obtížemi prosazuje v mužském světě. Daří se jí to, ale pořád trpí samotou a výčitkami. Požitkář a pohodář Roger Sterling (John Slattery) se zubí na svět a rozhazuje suché fóry, jeho hédonismus ale nabývá zničujících rozměrů. Únavný šprt Pete Campbell (Vincent Kartheiser) se úporně snaží, ale nikdy se mu nedaří tak, jak by si přál, věci se vždycky nějak vymknou. Ti lidé před sebe staví cíle a třeba jich i dosáhnou, předmět touhy ale vždycky odskočí někam za horizont, aby byl důvod běžet dát, nezastavovat se, protože jinak by hrozilo, že se jejich život zhroutí. Rozumějí potřebě iluzí a umějí je prodat. Ve středu tohoto světa stojí mimořádně talentovaný reklamní kreativec Don Draper (Jon Hamm). Jeho úspěch spočívá i v tom, že utíká sám před sebou, skrývá před ostatními svou minulost a chce se jí zbavit. Zároveň je sám ideální spotřebitel, nutkavě zkouší různé ženy i různé styly. Je to velmi empaticky vykreslený antihrdina, dostatečně okouzlující, aby člověk zaujatě sledoval jeho osudy, dostatečně rozporný, aby se k němu dokázal vztáhnout jako k živé bytosti, která uvnitř prožívá podobné konflikty.