Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků. Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962). Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.

Devatenáctiletá Marie Allen skončí v ženské věznici za ozbrojenou loupež, do které byla vmanipulována manželem, zabitým při činu. Máme zde hodnou ředitelku, která neúspěšně bojuje o prostředky na zlepšení věznice a zároveň se snaží zbavit sadistické bachařky. Ta prosperuje z prostředků bohatších vězenkyň, které si u ní kupují lepší zacházení. Marie se ve vězení sledem událostí mění z nevinné dívky na někoho, kým se stát nechtěla a hlavně neměla. Scenáristka Virginia Kellogg se kvůli výzkumu pro film nechala zavřít do vězení, čerpala tedy z vlastních zkušeností.