Píše se rok 1955 a vláda v Československu vyhlásila amnestii pro poválečné emigranty. Řada se jich vrátila ke svým rodinám, jen na mladého Pavla Kociána čeká jeho osamělá matka marně. Navzdory jejím protestům je v jejím bytě jako podnájemník ubytován montér Tomáš Stach. Na Pavlův návrat donedávna čekala i jeho snoubenka Jana, avšak ta již přestala doufat a navštěvuje paní Kociánovou jen ze soucitu. Jednou večer navštíví Kociánovou neznámý muž, který se představí jako Jonáš a tvrdí, že Pavla zná.

Příběh chudé rozpadající se rodiny matky Fišerové a jejích třech dětí. Je zasazený do 90. let 19. století – do doby, kdy nemajetné pracující vrstvy ještě neměly své volební hlasovací právo ani stálou osmihodinovou pracovní dobu.

Lyrická komedie odehrávající se ve dvou horkých dnech v malé jihočeské vsi. Na břehu malého rybníka se scházejí letní hosté a místní mládež. V Hrubínově hře, tak jak je typické pro celé jeho básnické dílo, jde o konflikt mládí a stáří, života a smrti. Mládí zde zastupuje medička Zuzka a její milý Jirka. Ne věkem, ale smýšlením a cítěním k nim patří místní poštmistr a Zuzčin strýc inženýr Mixa. Proti nim stojí stárnoucí poživačná Věra Mixová, její slabošský milenec redaktor Morák a dvojice bezdětných manželů Vachových.

Rodiče dvojčat Petra a Pavla odjíždějí do Afghánistánu na stavbu přehrady. Své potomky svěří strýci Podlipnému do Gottwaldova. Kluci se brzy spřátelí s novými spolužáky. Ti jim trochu závidí strýčka pilota, neboť téměř celá třída se zajímá o letadla a navštěvuje modelářský kroužek. Zde pod vedením instruktorky Dáši stavějí model letadla OK 12, s nímž se chtějí zúčastnit soutěže. Děti předpokládají, že i oba pražští chlapci se v modelářství vyznají. Petr a Pavel se stydí přiznat, že o této činnosti nic nevědí. Aby zachránili svou reputaci, rozhodnou se, že se tomu naučí tajně sami. Strýček jim koupí součástky modelu větroně Orel, ale kluci práci nezvládnou. Dětem ve třídě se při zalétávání poškodí jejich model OK 12. Požádají proto Petra a Pavla, aby v soutěži startoval jejich Orel. Nešťastná dvojčata se pokusí koupit již hotový model. V obchodě však prodává instruktorka Dáša. Té se chlapci konečně přiznají. Dáša se nezlobí, pozve oba chlapce do kroužku, kde pomohou s opravou.

Volné pokračování filmu Malý Bobeš, zastihuje titulního dětského hrdinu ve městě, kam se i s rodiči odstěhoval. Jenže očekávání lepší existence narušují stále se zhoršující se sociální poměry ve 30. letech, přebývání na velkoměstské periferii dovolí i malému chlapci poznat, jak zlí jsou vykořisťovatelé dělníků. Jedná se o názornou ukázku, jak i do dětského filmu velice necitelně vnikaly ideologické rysy. Když Bobšův otec nemohl po úrazu najít práci, rozhodl se prodat chalupu a s rodinou odejít do města. Bydlí v malém domku na periférii a okolní prostředí silně kontrastuje s dřívějším domovem. Bobšovi dlouho trvá, než si přivykne. Volné pokračování filmu "Malý Bobeš".

Komedie o mladém zámečníkovi, který předstírá, že je pilotem v aeroliniích.

Na začátku nově příchozí vojáci založí hudebně divadelní soubor, aby unikli ponižování ze strany těch starších. Zařeknou se, že oni budou na příští nováčky hodní. Jenže se ukáže, že bez přísnosti se nic nezmůže a že mazáctví není nějakou deviantní úchylkou. V této komedii najdete nejen skvělá hudební čísla, ale také spoustu gagů z vojenského prostředí. Je to zároveň první film, ve kterém se objevila slavná semaforská dvojice Suchý a Šlitr.

Příběh trojice propuštěných kriminálníků, které ani vězeňská převýchova nenapravila. Hodlají "vytunelovat" zemědělské družstvo, ale záhy zjistí, že nejdříve se musí vypořádat s tamními rozkradači. Není tudíž divu, že nakonec začnou hájit správnou věc a zaslouží se rozkvět společného hospodaření...

Kájovi Mickovi se odjakživa říká Kočka. Je to citlivý mladík, který reaguje bouřlivě na nepochopení jak rodiny tak okolí. Najít si vlastní cestu životem - to je jeho problém...

Vhled do života dospívající mládeže pojednává o jednom obyčejném klukovi, jenž se zamiluje do jedné studentky. Jenže záhy mu vyvstane vážný protivník v podobě místního svůdníka...

Televizní adaptace stejnojmenného úspěšného představení divadla Semafor z roku 1961. Tou Zuzanou, která poslouchá z magneťáku písničky a medituje nad nimi, je Zuzana Stivínová. Písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, které tenkrát zazněly v podání tehdejších hvězd divadla se staly hity a zpívají se dodnes. Kdo by neznal "Árii měsíce","Malé kotě", "Na okně seděla kočka", "Ach, ta láska nebeská", "Zuzanu" a řadu dalších.

Po letech schematizmu a zplošťujícího heroického patosu se na konci 50. let dostala pozvolna ke slovu díla, jež téma války zkomornila a v nichž hrdinství těch, kteří se postavili na odpor zlu a nacistické krutosti, už nebylo na první pohled tolik zjevné. Krejčík přitom sáhl po jedné z těsně poválečných povídek Jana Drdy, jejíž kratičký text spolu s autorem výrazně dotvořil. Ve filmové verzi stejnojmenné povídky tak není veškerá pozornost upřena pouze na neokázale statečné gesto staromládeneckého latináře, ale významnými se stávají i postoje studentů, pedagogů gymnázia a také celého maloměsta, všech těch, kteří jsou v čase heydrichiády vystaveni nemilosrdnému teroru. Vedle tlumeného holdu lidské odvaze zde Krejčík poprvé od konce války ukázal, co zmůže všudypřítomný strach, a také zrušil falešnou iluzi o jednotě národa semknutého v boji s nepřítelem.

Hana studuje na střední zdravotnické internátní škole v Praze a její přítel Ota pracuje jako pomocný opravář výtahů. Oba si v Praze užívají společné chvíle a bezstarostné mládí, ale všechno se má záhy změnit. Hanka se dozvídá o přidělené pracovní umístěnce a po absolvování studia má být poslána pracovat na Šumavu. To si ale nepřeje, neboť si na Prahu již zvykla. Stejný problém mají i ostatní budoucí zdravotnice, které musí taktéž opustit Prahu, a tak hledají způsob jak se tomu vyhnout.

Mezi diváky, sledujícími v kině nový český film Láska mezi panely, vypadne z plátna hrdinka příběhu zednička Sylva. Diváci jsou zděšeni jejím zhmotněním. Rázná Sylva si se svou situací poradí: vypraví se za svými tvůrci - scenáristou, režisérem a produkčním...

Praha v sedmdesátých letech 19. století. Práce ve Smolíkově sirkárně je těžká a zdraví nebezpečná. Špatně placení dělníci připomínají pochodně, protože jejich oděvy jsou nasáklé jedovatým fosforem. Mladý Josef Rezler také pracuje v sirkárně a ze svého výdělku živý matku i malé sestry. Věčně opilého otce vyhodí z domu. Starší dělník Brož přiměje Josefa, aby se naučil číst a psát. V Praze vypukne epidemie cholery a Josef jako jediný z rodiny přežije onemocnění...