Režisér Takashi Miike natočil po úspěšném snímku Třináct zabijáků (2010) další remake slavného japonského snímku z 60. let. Příběh samuraje, který ve snaze zachránit vlastní čest žádá o možnost spáchat harakiri, je propracovaný nejen vizuálně, ale i z hlediska psychologie postav a celkové dynamiky vyprávění. Za pozornost stojí nejen herecké výkony (Ebizo Ichikawa jako samuraj Hanširo), ale i skvělá hudba Ryuichi Sakamota.

Díky otcově práci, která je spojena s věčným stěhováním, si Nišimi Kaoru nikdy nestihl najít kamarády. Momentálně se přestěhoval ke své tetě na Kjúšu, aby zde začal jako prvák na vyšší střední. Seznamuje se zde s Kawabučim Sentaróem, který je tak trochu recidivista. Ačkoliv Kaoru je premiant a má perfektní známky, dá to dohromady se Sentaróem, protože právě s ním se cítí být sám sebou. Mají totiž jednu věc společnou - lásku k hudbě.

Samuraj Seibei je čerstvý vdovec, kterému zůstaly na starost dvě dcery a stará matka. Nepatří k nejvyšší šlechtě, dluží, kam se podívá a jeho postavení není nijak uspokojivé. Přestože má prvotřídní výcvik pro boj s mečem, netouží po slávě bojovníka a vyhovuje mu práce skladníka. Jeho hlavní starostí je rodina, které věnuje veškerý volný čas a vůbec se chová pro své okolí velmi výstředně, pročež je vystavován posměškům. Přezdívku Soumrak si vysloužil za to, že po službě nechodí pít jako ostatní, ale rovnou cestou domů, starat se o dcery a nemocnou matku. Jako samuraj však zcela podléhá příkazům svého pána a ten jeho meč spát nenechá.