Zdravotní a wellness středisko slibuje uzdravení a transformaci duše. V současné době je zde devět klientů, na které dohlíží ředitelka podniku Masha.

Nepříliš úspěšná herečka Ruth má ve svém profesním i soukromém životě prozatím smůlu. Role se jí vyhýbají a aniž by o tom věděla, spí s mužem své jediné kamarádky. Přes všechny překážky doufá v dosažení svého hereckého snu. Shodou podivných okolností se stane hlavní záporačkou týdenního seriálu o ženských wrestlerkách.

Seriál Mad Men (2007–15) patří k nejoceňovanějším pořadům americké televize. Kromě dalších cen se může pochlubit mj. třemi Zlatými glóby v kategorii dramatických seriálů a čtyřmi Cenami Emmy v téže kategorii. Jeho anglický název je typicky americkým mnohovýznamovým spojením slov Ad Men (pracovníci v reklamě), Mad Men (muži z výstavní třídy Madison Avenue, kde smyšlená reklamní agentura sídlí) a konečně Mad Men (šílenci, což odpovídá životnímu stylu většiny hrdinů seriálu). Vytvoření českého názvu proto představovalo značnou výzvu a skončilo určitým kompromisem – Šílenci z Manhattanu. Seriál je časově zasazený do šedesátých let a místně pak do prostředí fiktivní reklamní agentury Sterling Cooper, v níž sleduje osudy zaměstnanců a majitelů, včetně kreativního ředitele Dona Drapera – charismatického génia, alkoholika a vraha, skrývajícího se za ukradenou identitou. Za fenomenální úspěch seriál vděčí krom jiného faktu, že díky prostředí reklamní agentury se mohla stát jeho stěžejním tématem konzumní společnost. Postavy působí, jako by vystoupily ze stránek dobových magazínů zaplněných obrazy dokonalých hospodyněk v lodičkách. Děj pak nabízí lákavý únik do jednodušších časů, kdy se kouřit smělo všude, alkohol v práci byl součástí stylu, sexismus byl sexy, stejně jako návyk nechat za sebou v parku po pikniku odpadky. Podvádění pak bylo běžnou součástí života a do jisté míry potvrzením „mužnosti". Jedna z reklamních kampaní na seriál ostatně hlásala, že „Nevěra je zpátky". Hrdinové seriálu jako kdyby sami podléhali svodům těch reklamních obrazů, jež tvoří. Jejich práce je vyvolat v publiku touhu, naději, že zakoupení něčeho přinese nějaké jiné uspokojení než to prchavé vlastnické, a jejich životy pohánějí podobné touhy, jež jsou nutně podobným způsobem zklamávány. Talentovaná textařka Peggy Olsonová (Elisabeth Mossová) se jen s obtížemi prosazuje v mužském světě. Daří se jí to, ale pořád trpí samotou a výčitkami. Požitkář a pohodář Roger Sterling (John Slattery) se zubí na svět a rozhazuje suché fóry, jeho hédonismus ale nabývá zničujících rozměrů. Únavný šprt Pete Campbell (Vincent Kartheiser) se úporně snaží, ale nikdy se mu nedaří tak, jak by si přál, věci se vždycky nějak vymknou. Ti lidé před sebe staví cíle a třeba jich i dosáhnou, předmět touhy ale vždycky odskočí někam za horizont, aby byl důvod běžet dát, nezastavovat se, protože jinak by hrozilo, že se jejich život zhroutí. Rozumějí potřebě iluzí a umějí je prodat. Ve středu tohoto světa stojí mimořádně talentovaný reklamní kreativec Don Draper (Jon Hamm). Jeho úspěch spočívá i v tom, že utíká sám před sebou, skrývá před ostatními svou minulost a chce se jí zbavit. Zároveň je sám ideální spotřebitel, nutkavě zkouší různé ženy i různé styly. Je to velmi empaticky vykreslený antihrdina, dostatečně okouzlující, aby člověk zaujatě sledoval jeho osudy, dostatečně rozporný, aby se k němu dokázal vztáhnout jako k živé bytosti, která uvnitř prožívá podobné konflikty.

24. století je zlatou érou technologického rozmachu. Lidská mysl už není uvězněna tělem, ale je digitálně zakódována. Díky tomu mohou bohatí klonovat svá vlastní těla a žít tak nesmrtelným životem smetánky. Do chvíle než jednoho z těchto bohatých nesmrtelných zabijí. Takeshi Kovacs, bývalý rebel Envoy, je přiveden zpět k životu za účelem vyřešení této vraždy. Pravda je ovšem mnohem komplikovanější, než by si mohl myslet, a o to víc, když ho při řešení případu neustále pronásleduje minulost jeho vlastní i minulost těla, do kterého byl vložen.

V centru příběhu se nachází tým žalobců, kteří pracují pro úřad státního návladního v Chicagu. Jejich prací je navigovat sebe i své klienty ve světě vyostřené městské politiky a kontroverze, a zároveň prosazovat spravedlnost.

Sam Pinkett a Phil Bourne pracují pro krajskou radu v Berkshire. Jeden náhodný telefonát a případ podivuhodné záměny totožnosti však obrátí jejich nudný život vzhůru nohama. Poté, co se Sam stane jediným svědkem autonehody na zapadlé venkovské silnici, zvedne opuštěný mobil a vyslechne si zprávu, která zjevně nebyla určena jemu – “Pokud se nedostavíte do páté hodiny, zabijeme vaši ženu.” Když ho poslíček z podatelny Phil přesvědčí, že by se z nich mohli stát hrdinové dne, dvojice se brzy zaplete do velmi nepravděpodobné – ale smrtelně vážné – sítě zločinu, spiknutí a korupce.

Pravdivý příběh druhé světové války. Svět ve válce byl poprvé vysílán 31.října 1973, kdy byly vzpomínky na druhou světovou válku v myslích lidí čerstvé a mnoho veteránů této války bylo ještě naživu. Tato unikátní televizní řada shromáždila vzpomínky spolu s archivními záběry do jedinečného silného a úspěšného historického dokumentu všech dob. Hlasy těch, kteří bojovali, pracovali či jinak se podíleli na dění ve válce, dodávají této epizodě živý význam. Při této sérii máte pocit, že jste tam byli, a to, co je popisováno zažili, což dodává těmto dokumentům jedinečný punc.

Komik v krizi prokáže laskavost ženě, která na tom není zrovna nejlíp. Ta se do něj ale úplně zblázní a převrátí oběma život vzhůru nohama.

Příběh z prostředí arabských gangů v Neuköllnu v Berlíně. Ali "Tony" Hamadi chce opustit špinavý byznys a věnovat se rodině. Když je ale jeho švagr Latif zatčen při razii, musí Toni znovu převzít vedení klanu, nechce jej totiž předat svému ambicióznímu bratrovi Abbasovi. Tony zjišťuje, že ze světa zločinu a intrik nejde jen tak odejít...

The office politics and interpersonal relationships among the staff of WNYX NewsRadio, New York's #2 news radio station.

Dramatický seriál z původní produkce HBO vypráví o nejdivočejším městě Divokého západu, které bylo nezákonně založeno v letech zlaté horečky na indiánském teritoriu, a nespadalo tudíž pod jurisdikci Spojených států. Nejbohatší naleziště zlata v americké historii podnítilo v době nenasytného drancování vznik hraničního města mimo právo a zákon, jehož existenci provázel nelítostný boj o moc. Bylo nedotčené civilizací, zato plné násilí, které přitahovalo barvitou směsku přistěhovalců, toužících po rychlém zbohatnutí. Bylo to místo, kde všechno – a každý – mělo svou cenu. Peklo, kde se dalo přijít ke štěstí.

Eli Kohen, úředník přeškolený na tajného agenta, se v 60. letech 20. století vydá do Sýrie na mnohaletou nebezpečnou misi jako špión Mossadu.

Je něco prohnilého v tom nádherném koutku střední Anglie zvaném Midsomer. Každou chvíli tu jindy poctiví a slušní lidé přijdou o rozum a někoho zavraždí. Mnohdy úkladně a brutálně. Detektiv vrchní inspektor Tom Barnaby tyto mnohdy nebezpečné případy řeší s inteligencí a urputností sobě vlastní. V jeho snažení mu pomáhají jeho podřízení.

Kurt Wallander vede kriminalistické oddělení Ystadské policie. Jeho denní náplní je výslech podezřelých a vyšetřování vražd, ani po letech ale nedokáže ze své podstaty pochopit násilí, které ho stále obklopuje. Do svého zaměstnání je však maximálně ponořen, což v důsledku vede krom obdivuhodného nasazení a schopnosti empatie s oběťmi také k věčné únavě a faktu, že mimo práci nemá krom dospělé dcery nikoho; manželka ho opustila a na budování přátelských vztahů není čas.

Policisté, drogoví dealeři, feťáci, manipulující i zmanipulovaná média, korupce, politika, byrokracie… V Baltimoru najdete spousty věcí, které nejsou správné a mnohdy ani zákonné. A přesně kolem toho se točí celý seriál s ústředním příběhem policistů, kteří bojují proti kriminálníkům z nejen drogového podsvětí.

Odvážná satira popisuje události v americkém státě Kalifornie, kde na místní střední škole bylo poškozeno celkem 27 automobilů obrázkem znázorňující mužský pohlavní orgán. Většina lidí ihned ukazuje prstem na Dylana Maxwella, studenta školy, který je již několik let posedlý malováním penisů na různá místa. Dylan však tvrdí, že nic takové neudělal. Mají ostatní pravdu, nebo za tím stojí opravdu někdo jiný?

Horor natočený na motivy stejnojmenného románu Stephena Kinga režíroval Tobe Hooper (Poltergeist) a hlavní role si v něm zahráli David Soul, James Mason, Bonnie Bedelia, Lew Ayres a Ed Flanders. V novonaglickém městečku se šíří vampýrismus. Zlověstné události svádějí dohromady spisovatele posedlého starým domem na kopci, přívětivého obchodníka se starožitostmi a obchodníkova tajemného, smrtelně bledého partnera.

Děj se odehrává deset let po startu zombie apokalypsy. Sledujeme dva hlavní hrdiny a ostatní postavy, kteří se snaží přežít v tomto světě. Z některých lidí se stanou hrdinové, z některých záporáci. Nakonec nikdo nebude stejný jako před touto událostí.

Desetidílný seriál na motivy stejnojmenné tisícistránkové knihy Jamese Clavella. Od většiny jiných seriálů se s ohledem na rozsah Clavellovy knihy liší tím, že se nejedná o samostatné příběhy, spojené "nadpříběhem" do jednoho celku, ale o regulérní desetihodinový film. Jeho nešťastným (a prakticky nemožným pro rozsah a složitost děje) sestřiháním následně vznikl dvouhodinový film, který je místy pro diváka, neznalého předlohy, poměrně nesrozumitelný a pro znalce Clavellova románu nemilým překvapením. Relativní věrnost předloze, pro oči Evropana skvěle vyobrazený kolorit Země vycházejícího slunce sedmnáctého století a popis střetu kultur - na straně jedné kultivovaní Japonci s cizincům nepochopitelnými měřítky hodnot, kulturou, morálkou a v neposlední řadě nadstandardními hygienickými návyky (viděno prismatem Evropanů) a na straně druhé nepočetní cizinci (běloši), s jejich Japonci opovrhovanou barbarskou kulturou a o něco vyspělejší technikou. Jedno ale mají obě rasy společné - touhu po moci a bohatství. K tomu v Evropě válčí Anglie se Španělskem (tedy protestanti s katolíky), což výrazně ovlivňuje zájmy bělochů a jejich mezilidské vztahy. Děj je situován do situace, kdy je Japonsko formálně spravováno regentskou radou, ale o skutečnou moc soupeří dva nejmocnější muži země - Toronaga a Išido - oba chtějí získat absolutní moc, tedy titul šoguna. V Japonsku se orientuje několik lidí - domestikovaný intrikánský jezuita Alvita se značným ekonomickým zájmem - podílí se na neoficielním transportu zboží, misionář - mnich Domingo, kapitán lodi Rodrigues. Jeden každý z nich prosazuje vlastní zájmy. Postupně se schyluje k válce... Po ztroskotání obchodní lodi je její posádka a lodivod Blackthorne zajata v domnění, že jsou piráti. Adept na post šoguna Toranoga ale chce využít znalosti lodivoda Blackthorna ve svůj prospěch a tak jej osvobodí a pověří krasavici Mariko, aby jej učila japonskému jazyku a kultuře. Blackthorn postupně překonává počáteční odpor a natolik přijímá japonskou kulturu, že se z něj časem stane odrodilec - samuraj. Tento jeho vývoj je velmi bouřlivý, Blackthornovo vtažení do vnitropolitických machinací a bojů je provázeno četnými nebezpečnými a dramatickými situacemi a velkou láskou. Když se potká kvalitní literární předloha a její dokonalé zpracování, tak je to vždy ku prospěchu - Shogun je od začátku do konce strhujícím dobrodružným příběhem, jakých bylo napsáno a natočeno poměrně málo.

Dex Parios je silná, asertivní a výřečná vojenská veteránka s komplikovaným osobním životem. Tíží ji mimo jiné dluh ze sázení nebo bratr, o kterého se musí v Portlandu starat. Její vojenské dovednosti z ní dělají výborné soukromé očko. Nicméně její drsný styl bez servítek ji staví do hledáčku drsných kriminálníků, a stejně tak nemá dobrou pověst ani u policie.