Od doby, kdy byly Horní a Dolní Egypt kolem roku 3100 př. n. l. sjednoceny válečnými prostředky, hrálo vojsko v říši na Nilu významnou roli. Války byly považovány za legitimní prostředek k udržení božského řádu, k ochraně hranic říše a někdy i k jejímu rozšíření. V některých obdobích Egypt ovládal oblast, která se rozkládala od Núbie po Libyi a až po Malou Asii. Expanzi umožňovaly nové vojenské technologie, jako například vozatajství, které Egypťané zdokonalili.
Dokument však také ukazuje, jak se Egypt ve chvílích vojenské slabosti stával cílem cizích útočníků. V mírových obdobích však faraoni udržovali rozsáhlé diplomatické kontakty se sousedními říšemi.