Late 80’s in Northern France, women are being sexually assaulted along the same road by the Samber river – with attacks taking place early mornings and in a similar style. The police fail to get to grips with the extent of these assaults or make a connection between the cases. The justice system is overwhelmed by the accumulating cases. It will take 30 years to catch a man, who never stopped attacking women and is responsible for at least 54 cases of rape or sexual assault.

Válka budí v různých lidech různé pocity: vlastenectví, solidaritu, obětavost, touhu ze všech sil pomoci ohrožené zemi. Ale i nenávist, ziskuchtivost, snahu urvat pro sebe co nejvíc, přiživit se na cizím neštěstí... Je to na jednu stranu pochopitelné, protože válečná vřava a všechny její průvodní jevy nahrávají těm nejtemnějším lidským pudům, jsou živnou půdou pro zločiny malého i většího kalibru. V Británii, v níž se celý národ cvičil v zabíjení, v níž byly povolány do zbraně tisíce policistů, v níž existoval přídělový systém a v noci zahalilo celou zemi do neproniknutelné tmy zatemnění, stoupla kriminalita od roku 1939 do roku 1945 o více než padesát procent... Touto skutečností se nechal inspirovat scenárista Anthony Horowitz (autor např. Vražd v Midsomeru či Poirota) při psaní svého nového seriálu kriminálních případů, propojujících dva žánry: detektivku a válku. Jejich dějištěm je půvabné jihoanglické pobřeží, konkrétně městečko Hastings v hrabství Sussex. V místech, kde se před mnoha staletími odehrála jedna z největších bitev anglické historie, dnes vede svůj malý boj se zločinem superintendant Christopher Foyle. Celým svým srdcem touží být jinde, chtěl by své vlasti sloužit v první linii. Jeho nadřízení však dobře vědí, že nejužitečnější může být právě tady. Neboť i v tomto zdánlivě poklidném koutě Anglie se začínají množit zločiny poznamenané či motivované válkou, zločiny, jejichž vyřešení dá zabrat i tak dobrému policajtovi, jakým je právě Foyle. A důkazem je hned první Foylův případ: vražda německé manželky jistého místního hodnostáře, která unikla internaci, jež je jinak pro všechny "nepřátelské cizince" povinná... V titulní roli exceluje jeden z předních britských herců Michael Kitchen - pamatujeme si jej např. ze seriálu Hrát králem či z detektivky Smrt pampeliškám, hrál i v několika "bondovkách" či ve filmu Vzpomínky na Afriku.

Marie, ex-head of a humanitarian NGO, is appointed French Minister for Diplomatic Relations. On her first day she has to deal with 5 European kept hostage in the Sael region she knows well.

Příběh o tom, jak se Norsko stalo jednou z nejbohatších zemí světa, díky nálezu obrovského podmořského naleziště ropy. Konec roku 1969. Těžařská společnost podniká u břehů Norska už desetiletí bez úspěchu průzkum. Do norské rybářské vesnice Stavanger přijíždí mladý Američan, aby zajistil odchod těžařské společnosti. Jenže den před Štědrým večerem vytryskne na ropné plošině černá tekutina. Tento okamžik změní osudy nejen zdejších obyvatel, ale celého Norska.

Galicie, 40. léta. Marina Quirogová, odvážná dívka z lepší rodiny s duší detektiva se rozhodne, že s pomocí Héctora, svého věrného komorníka, chytí vraha, který terorizuje její město.

Obyčejná rodina musí čelit katastrofě: vážné nemoci jednoho z dětí. Tato těžká zkouška ovlivňuje osobní životy všech členů rodiny. Neštěstí lidi sice polidšťuje, ne vždy je ale činí lepšími.

An English aristocrat and an American millionaire come together to tackle crime.

V 50. letech je společnost přesvědčená, že žena patří do domácnosti, a zavrhne tak sen Elizabeth Zottové být vědkyní. Ta tedy přijme práci v televizním pořadu o vaření a začne národu přehlížených hospodyněk předávat mnohem více než jen recepty.

Prostřednictvím pokrouceného podobenství věku sociálních sítí, klepe tento snímek na dveře kolektivního neklidu v našem moderním světě. Každá epizoda seriálu přináší jiný tajemný příběh s jiným obsazením a v odlišném prostředí.

Seriál Mad Men (2007–15) patří k nejoceňovanějším pořadům americké televize. Kromě dalších cen se může pochlubit mj. třemi Zlatými glóby v kategorii dramatických seriálů a čtyřmi Cenami Emmy v téže kategorii. Jeho anglický název je typicky americkým mnohovýznamovým spojením slov Ad Men (pracovníci v reklamě), Mad Men (muži z výstavní třídy Madison Avenue, kde smyšlená reklamní agentura sídlí) a konečně Mad Men (šílenci, což odpovídá životnímu stylu většiny hrdinů seriálu). Vytvoření českého názvu proto představovalo značnou výzvu a skončilo určitým kompromisem – Šílenci z Manhattanu. Seriál je časově zasazený do šedesátých let a místně pak do prostředí fiktivní reklamní agentury Sterling Cooper, v níž sleduje osudy zaměstnanců a majitelů, včetně kreativního ředitele Dona Drapera – charismatického génia, alkoholika a vraha, skrývajícího se za ukradenou identitou. Za fenomenální úspěch seriál vděčí krom jiného faktu, že díky prostředí reklamní agentury se mohla stát jeho stěžejním tématem konzumní společnost. Postavy působí, jako by vystoupily ze stránek dobových magazínů zaplněných obrazy dokonalých hospodyněk v lodičkách. Děj pak nabízí lákavý únik do jednodušších časů, kdy se kouřit smělo všude, alkohol v práci byl součástí stylu, sexismus byl sexy, stejně jako návyk nechat za sebou v parku po pikniku odpadky. Podvádění pak bylo běžnou součástí života a do jisté míry potvrzením „mužnosti". Jedna z reklamních kampaní na seriál ostatně hlásala, že „Nevěra je zpátky". Hrdinové seriálu jako kdyby sami podléhali svodům těch reklamních obrazů, jež tvoří. Jejich práce je vyvolat v publiku touhu, naději, že zakoupení něčeho přinese nějaké jiné uspokojení než to prchavé vlastnické, a jejich životy pohánějí podobné touhy, jež jsou nutně podobným způsobem zklamávány. Talentovaná textařka Peggy Olsonová (Elisabeth Mossová) se jen s obtížemi prosazuje v mužském světě. Daří se jí to, ale pořád trpí samotou a výčitkami. Požitkář a pohodář Roger Sterling (John Slattery) se zubí na svět a rozhazuje suché fóry, jeho hédonismus ale nabývá zničujících rozměrů. Únavný šprt Pete Campbell (Vincent Kartheiser) se úporně snaží, ale nikdy se mu nedaří tak, jak by si přál, věci se vždycky nějak vymknou. Ti lidé před sebe staví cíle a třeba jich i dosáhnou, předmět touhy ale vždycky odskočí někam za horizont, aby byl důvod běžet dát, nezastavovat se, protože jinak by hrozilo, že se jejich život zhroutí. Rozumějí potřebě iluzí a umějí je prodat. Ve středu tohoto světa stojí mimořádně talentovaný reklamní kreativec Don Draper (Jon Hamm). Jeho úspěch spočívá i v tom, že utíká sám před sebou, skrývá před ostatními svou minulost a chce se jí zbavit. Zároveň je sám ideální spotřebitel, nutkavě zkouší různé ženy i různé styly. Je to velmi empaticky vykreslený antihrdina, dostatečně okouzlující, aby člověk zaujatě sledoval jeho osudy, dostatečně rozporný, aby se k němu dokázal vztáhnout jako k živé bytosti, která uvnitř prožívá podobné konflikty.

Co se stane, když u středoškolského oceňovaného učitele chemie diagnostikují rakovinu plic v pokročilém stádiu? Dá se na kriminální dráhu jako drogový dealer, aby stihl vydělat co nejvíce peněz pro svou těhotnou ženu...

Rozpadlá rodina bojuje se strašlivými vzpomínkami na svůj bývalý domov a děsivé události, které je z něj nakonec vyhnaly.

Sarah byla celý život společenským vyvrhelem. Ale klon není nikdy sám.  Když se Sarah stane svědkyní sebevraždy neznámé ženy, které je podezřele podobná, rozhodne se převzít její identitu. Předpokládá, že vyřeší všechny své problémy tím, že se zmocní úspor mrtvé. Místo toho se však ocitá ve spirále záhadných událostí a brzy zjišťuje nečekanou pravdu - ona sama a mrtvá žena jsou klony. Když pak ve svém pátrání pokračuje, odpovědí na její snahu je objev, že někde venku jsou další lidé, kteří vypadají přesně jako ona. Geneticky přesní jedinci, kteří byli rozdáni náhodným párům a vychováváni v odlišných prostředích. Nemá sebemenší tušení, kdo stojí za stvořením klonů, každopádně má opravdu dobrou motivaci k další práci. Její klony totiž někdo vraždí...

Příběh je zasazen do Los Angeles a točí se okolo nových postav a dějových linek. Vidíme, jak vypadá zombie apokalypsa v jiných částech země a jak se svět proměnil.

Jimmy McGill je právníkem ve své malé firmě, ale zatím nemá nejmenší ponětí o svém osudu. Většina jeho případů je malých a bezvýznamných, od ostatních právníků ho odlišuje fakt, že má sem tam co do činění se špinavými záležitostmi ve městě Albuquerque, kde žije. V budoucnu má přijmout identitu Saula Goodmana, ale co přesně ho přiměje své jméno změnit?

Série TABOO, odehrávající se v roce 1814, sleduje dobrodruha Jamese Keziaha Delaneyho, muže, který byl na konci světa a vrací se zpět naprosto změněn. Dlouho se věřilo, že je mrtvý, nyní přijíždí domů do Londýna, aby převzal co zbylo z otcova přepravního impéria a dal znovu dohromady svůj život. Dědictví po otci je však pohár plný jedu, James si musí dokázat poradit s čím dál více spletitými záležitostmi, s nepřáteli číhajícími za každým temným rohem, aby se vyhnul hrozbě odsouzení k smrti.

Kontinent, kde léta trvají desítky roků a zimy se mohou protáhnout na celý lidský život, začínají sužovat nepokoje. Všech Sedm království Západozemí – pletichářský jih, divoké východní krajiny i ledový sever ohraničený starobylou Zdí, která chrání království před pronikáním temnoty – je zmítáno bojem dvou mocných rodů na život a na smrt o nadvládu nad celou říší. Zemí otřásá zrada, chtíč, intriky a nadpřirozené síly. Krvavý boj o Železný trůn, post nejvyššího vládce Sedmi království, bude mít nepředvídatelné a dalekosáhlé důsledky…

Seriál společnosti HBO Odpočívej v pokoji (Six Feet Under) patří ve Spojených státech k nejvýše ceněným původním televizním pořadům. Jeho tvůrcem je Alan Ball, známý filmovým divákům jako scenárista oscarového snímku Americká krása (1999). Jeho tvůrčí otisk je také na seriálu víc než patrný, v kresbě postav, střídání humorných scén s tragickými výjevy i v surrealistických vložkách, jimiž je děj prošpikován. V centru příběhu je rodina Fisherových z Los Angeles, která provozuje nezávislý pohřební ústav. Neustálými výčitkami stižená matka Ruth (Frances Conroyová), bodrý otec Nathaniel (Richard Jenkins), který sice v pilotním dílu zahyne pod koly autobusu, ale v dalších částech se vrací jako duch-komentátor, starší syn Nate (Peter Krause), vracející se k rodině po letech bezstarostného flákání, mladší syn David (Michael C. Hall), typický pečlivý funebrák, který se stydí za svoji homosexualitu, a konečně nejmladší dcera Claire (Lauren Ambroseová), která si jediná uvědomuje, že něco s jejím životem není v pořádku. Do života rodiny ještě významně zasahují tři postavy - černý policista Keith (Mathew St. Patrick), který je Davidovým milencem, svobodomyslná Nateova přítelkyně Brenda (Rachel Griffithsová) a její nezdárný bratr Billy (Jeremy Sisto). S výjimkou australské herečky R. Griffithsové (která za svůj výkon v první řadě seriálu dostala mj. Zlatý glóbus) jsou ostatní členové hereckého souboru sice méně známí, ale velmi přesně obsazení. Kromě Alana Balla, který je pod pilotním dílem podepsán nejen jako scenárista ale i režisér, se na seriálu podíleli další zajímaví režiséři, např. Miguel Arteta, Lisa Cholodenkoová a Alan Taylor, kteří se všichni už stačili prosadit snímky určenými pro kina, dál Rodrigo García (syn spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze) nebo známá herečka Kathy Batesová. Struktura jednotlivých dílů je v podstatě neměnná, nejdřív se seznámíme s mrtvolou (která vždy skoná nějakým bizarním způsobem), jejíž pohřeb tvoří rámec veškerého dění, a na tomto pozadí se zaplétají a zase rozplétají osudy jednotlivých členů rodiny. Příběh pilotního snímku byl navíc proložen parodiemi na reklamy; od této praxe však tvůrci v dalších částech upustili. Seriál Odpočívej v pokoji má zatím tři řady po třinácti dílech a ve výrobě je v současné době řada čtvrtá. Ze spousty vavřínů, jež seriál posbíral, lze připomenout celkem šest Cen Emmy (za první řadu) a navíc sedmnáct nominací na toto prestižní výroční televizní ocenění.