Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...

V příběhu, který zná každé americké dítě je malá Dorotka spolu se svým pejskem přenesena tornádem z Kansasu do kouzelné země Oz. Aby se dostala zpět, musí se vypravit na dlouhou cestu do Smaragdového města, kde žije mocný čaroděj. Doprovázejí ji tři společníci: Strašák, Zbabělý Lev a Plechový Dřevorubec. Po cestě číhá mnoho nebezpečí a navíc si na Dorotku brousí zuby Zlá čarodějnice Západu.

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.

Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.

Čím byli pro americký film noir autoři tzv. drsné školy Raymond Chandler, James M. Cain a Dashiell Hammett, tím byl pro tradici britského kriminálního filmu Graham Greene. Právě podle jeho románu (v tom prvním případě) a na základě jeho původního scénáře (v případě druhém) byly natočeny nejvýznamnější „britské noiry" Brightonský špalek a Třetí muž. Druhý jmenovaný titul vznikl v rámci Greenovy spolupráce s uznávaným britským režisérem Carolem Reedem. Film má ale mnohem kosmopolitnější ráz – odehrává se v poválečné Vídni, produkčně se na něm podílel Američan David O. Selznick a do ústředních rolí byli obsazeni jeho krajané Joseph Cotten a Orson Welles. Kafkovský příběh zasazený do kulis rozbořené rakouské metropole zdobí Oscarem oceněná kamera Roberta Kraskera a nezapomenutelný hudební doprovod Antona Karase. Noir Film Festival

Na počátku příběhu slyšíme modlitby za muže jménem George Bailey (James Stewart), který chce v předvečer Štědrého dne z vlastní vůle ukončit život. Protože se za něj modlí mnoho lidí, nebeské síly je vyslyší a chystají se na Zem vyslat svého zástupce Clarence, který se, aby mohl pomoci, musí seznámit s celým Georgeovým životem. Společně s ním divák sleduje nejdůležitější okamžiky v životě dobráckého chlapce/muže, jehož dospělý život nenaplňovalo téměř nic jiného, než pomáhání svým blízkým a obyvatelům malého městečka Bedford Falls. Hlavní zápornou postavou je potom zahořklý, pouze po majetku toužící podnikatel Henry F. Potter (Lionel Barrymore). Georgeovu životní lásku Mary Hatch výborně ztvárnila krásná Donna Reed. Život je krásný je odpovědí režiséra Franka Capry na noirové snímky ze čtyřicátých let. Ve své (poválečné) době nebyl film přijat příliš dobře, americkou vánoční klasikou se stal až v průběhu let. Nutno říct, že zcela zaslouženě.

Vypočítavá Phyllis Dietrichsonová (Barbara Stanwyck) a její milenec - úlisný pojišťovací agent (Fred McMurray) donutí pana Dietrichsona uzavřít životní pojistku na dvojnásobné odškodnění. Phyllisin manžel netuší, že podpisem pojistné smlouvy na svůj život zpečetil svůj další osud. Oba spiklenci naplánují dokonalý zločin a po Dietrichsonově smrti se chystají vyinkasovat pojistku. Vražda je zdánlivě perfektní, jenže nekompromisní vyšetřovatel pojišťovny (Edward G. Robinson) cítí zradu. Napjatá atmosféra ještě zhoustne, když dosavadní milenci a komplici zjistí, že si navzájem nemohou důvěřovat.Temný thriller podle skutečné události patří k mistrovským dílům režiséra Billyho Wildera. Film získal šest nominací na Cenu Akademie včetně kategorie Nejlepší film a Nejlepší herečka pro Barbaru Stanwyck.

Film noir o důvěřivém námořníkovi, jenž se nechá krásnou femme fatale v podání Rity Hayworthové vlákat do vražedné zápletky, patří k těm snímkům Orsona Wellese, nad nimiž ztratil produkční kontrolu. Přesto je film považován za klasiku svého žánru ozvláštněnou sekvencemi bravurní imaginativní vizuality.

Hollywood 30. let vypadá úplně jinak, když se na něj podíváte očima sarkastického scénáristy a alkoholika H. J. Mankiewicze, který právě dokončuje svého „Občana Kanea“.

Soukromý detektiv dostane za úkol sledovat krásnou blondýnku Madeleine, která projevuje sebevraždené sklony. Odhalení zradného komplotu - nenaplněná osudová láska - životní tragédie.

Šílený generál nechá vyslat letku letadel s atomovými bombami na SSSR. Americký prezident se snaží odvrátit neodvratitelné - třetí světovou válku. Všechna letadla jsou odvolána až na jedno. Štáb Pentagonu spolu s prezidentem se navíc dozví, že Sověti nainstalovali bez jejich vědomí stroj na zničení světa, když se zaútočí atomovými bombami...

Soukromý detektiv Sam Spade přijímá od půvabné klientky zakázku, která ho postaví nejen do role podezřelého z vraždy svého společníka, ale především do čela nemilosrdného lovu na černého sokola, který je klíčem k obrovskému majetku. Ve tvrdé hře o peníze i o život kličkuje před podezřívavou policií, chladnokrevně kombinuje se zájmy gangsterského klanu a cynicky překonává vztah, kterému by mohl podlehnout. Poznámky: Vynikající režijní debut Johna Hustona a filmový přepis detektivního příběhu klasika americké drsné školy Dashiella Hammetta. S Bogartovým Samem Spadem přichází na filmové plátno antihrdina a tzv. film noir, zobrazující korupci, zradu, zklamání, cynismus a deziluzi. Maximálně respektuje Hammettovu předlohu a získává nominaci na Oscara za nejlepší film roku 1941.

When a car bomb explodes on the American side of the U.S./Mexico border, Mexican drug enforcement agent Miguel Vargas begins his investigation, along with American police captain Hank Quinlan. When Vargas begins to suspect that Quinlan and his shady partner, Menzies, are planting evidence to frame an innocent man, his investigations into their possible corruption quickly put himself and his new bride, Susie, in jeopardy.

Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře.

Píše se rok 2001. Lety do vesmíru jsou samozřejmostí a pozvolné osídlování nejbližších planet a měsíců již také není nijak zvláštním jevem. Vědomosti o vesmíru však zatím nejsou tak hluboké, jak si mnozí představují a když se objeví něco prapodivného, o čem nikdo nic neví, je potřeba to, v zájmu zachování pořádku, utajit.

Na dva tulácké smolaře (Humphrey Bogart a Tim Holt) a mrzutého zlatokopa (Walter Huston) se usměje štěstí a objeví zlato. Ovládne je chamtivost, která zcela pomate jejich mysl. Film získal dva Oscary, za režii a scénář. Bogart sice nedostal žádnou cenu, ale jeho výkon ve filmu je oceňován dodnes. Film neztratil nic ze své působivosti a o půl století později byl Americkým filmovým institutem vybrán mezi 100 nejlepších amerických filmů všech dob.

"Osobnost poněkud odlišná od Wellese, Buňuela, Bergmana, Claira. Oproti jejich dlouhé tvorbě má za sebou teprve sedm let režijní práce, na rozdíl od nich nemá vyhlídky stát se klasikem sedmého umění. Jeho filmy poznamenává spontánní, živelné hledání nových možností, zkoušení nosnosti výrazových prostředků, neukončenost tvaru, kvas myšlenky, určitá nekázeň, což všechno se špatně slučuje s požadavky, jež bývají zpravidla kladeny na zralá, mistrovská díla." (Ljubomír Oliva)

Six vignettes follow the Allied invasion from July 1943 to winter 1944, from Sicily north to Venice.

The multigenerational saga of the rise and fall of the Corleone crime family. Story is told in chronological order, and numerous scenes that were deleted from each film have been restored.

Zámožná podnikatelka z Philadelphie, Tracy Lord, krátce po svatbě vyhodí z domu svého světáckého manžela C. K. Dexter Havena. O dva roky později si má vzít úctyhodného George Kittredge. Mezitím Dexter našel práci v bulvárním časopise Spy. Den před svatbou přijíždí Dexter, pisálek Mike Connor a fotografka Liz Imbrie do Tracyina sídla, aby slavnou událost překazili.