"Osobnost poněkud odlišná od Wellese, Buňuela, Bergmana, Claira. Oproti jejich dlouhé tvorbě má za sebou teprve sedm let režijní práce, na rozdíl od nich nemá vyhlídky stát se klasikem sedmého umění. Jeho filmy poznamenává spontánní, živelné hledání nových možností, zkoušení nosnosti výrazových prostředků, neukončenost tvaru, kvas myšlenky, určitá nekázeň, což všechno se špatně slučuje s požadavky, jež bývají zpravidla kladeny na zralá, mistrovská díla." (Ljubomír Oliva)

An upper-class family who wants to have a picture of their family made meet with a famous painter. In this process, the painter, who witnessed the inner dynamics of the family, helps these people to face their own reality through painting.

A film crew from Germany, filming in a remote village in northeastern Turkey, interviews an elderly Kurdish woman. She performs an ancient ritual to keep alive the memory of the son she lost years ago. The young woman, who helps the German crew with the Kurdish translation, is also the caretaker of seven-year-old Melek. Melek's father is a member of a shadowy organization whose true purpose is unclear. The result of all these people coming together will be devastating.

Rok 1991, kdy se hroutí Sovětský svaz. Lotyšsko se vydává na cestu k samostatnosti. Devatenáctiletý Jazis pokradmu natáčí záběry sovětské tajné policie, která obsadila lotyšské tiskové středisko. Snímek Viesturse Kairšse kombinuje dospívání jedince s národním bojem za svobodu.

Osborne Cox je operační důstojník CIA, který bojuje o přežití. Jeho kariéra i manželství už dlouhou dobu nikam nevedou a Coxe chápe snad už jen láhev alkoholu. Harry Pfarrer je domýšlivý ministerský úředník, který za zády své ženy holduje internetové seznamce a ve sklepě si sám vyrábí sexuální pomůcky. Za zmínku stojí, že udržuje známost i s nespokojenou Ozzieho manželkou Katie (Tilda Swinton). Když Ozzie definitivně přijde o práci u CIA, rozhodne se ve své slastné nevědomosti napsat vzpomínkovou knihu. Bohužel netuší, že jeho žena si chystá vhodnou půdu pro rozvod a zmocní se rukopisu z jeho počítače. Disk se pak omylem dostane do rukou potrhlé zaměstnankyně fitcentra Lindy (Frances McDormand) a jejího natvrdlého kolegy Chada (Brad Pitt). Oba prosťáčci v tom vidí báječnou příležitost, jak přijít k penězům, ale nenapadne je nic lepšího, než svůj objev nabídnout Rusům. Tím se ovšem spustí řetězec událostí, které ukážou, jak tajné vlastně tajné služby můžou být.

Svět se rozpadá a mladá Furiosa je unesena z Green Place a končí v rukou velkého motorkářského gangu vedeného Dementem. Když si prorazí cestu Pustinou, dorazí k Citadele, ve které velí Immortan Joe. To způsobí bitvu mezi oběma vůdci a v této válečné zóně bude muset Furiosa přežít mnoho zkoušek při hledání cesty domů...

Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.

Dlouhý a záměrně poněkud provokativní titul patří povídkovému filmu, jenž Woody Allen natočil v roce 1972. Předmětem jeho parodie se stala osvětová příručka amerického sexuologa dr. Davida Reubena, která se v dobovém stylu konce 60. let zabývala tabuizovanými oblastmi intimního života metodou přímých otázek a odpovědí. Allen si z kolekce na první pohled všeobjasňujících kapitolek vybral pouze ty, které mu dávaly možnost k ironii, satiře a parodii. Ukrývané lidské touhy, sny, představy a úchylky jsou tu podávány v nejrůznějších podobách - jednou v hávu shakespearovské tragikomedie, jindy v parodované formě intelektuálních filmů italského režiséra Michelangela Antonioniho, anebo frankensteinovsky laděných příběhů až k nejlepší závěrečné povídce (která je pojata jako svérázné připomenutí filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea).

Dva astronomové vyrážejí na mediální turné, aby varovali lidstvo před smrtící kometou, která se řítí přímo na planetu Zemi. Zdá se ale, že to nikoho nezajímá.

Diane, Steve, Carol Anne a Robbie už měli tu čest potkat zlé duchy, kteří jim zničili dům. Rodina nyní žije u matky Diane, která okamžitě poznala, že Carol Anne má zvláštní dar. Babička se pokouší od svojí dcery zjistit, co se tehdy ve starém domě vlastně stalo, ale Diane o tom nechce příliš mluvit. Toho večera babička umírá, a Carol Anne to dopředu věděla. Carol Anne se v nákupním centru setká s mužem, který ji velmi děsí. V tu dobu se opět začnou v jejich domě odehrávat zvláštní věci, které je děsí... Na pomoc přijede indiánský krotitel duchů Taylor. Steve Taylorovi nejprve nevěří, ale jeho postoj se postupně změní. U jejich dveří se také objeví Kane, což je právě ten muž, který vyděsil Carol Anne v nákupním centru.

Anthony Perkins jako duševně nemocný Norman Bates. Jeho starý ponurý dům slouží jako příležitostný motel a rozhodně není místem klidného odpočinku. O tom se přesvědčí i Marion Craneová (Janet Leigh). Soukromý detektiv (Martin Balsam) a Marionina sestra (Vera Miles) se vydávají po stopách zmizelé mladé Marion. Smrtelné napětí stoupá, až nakonec vyústí ve strašný a nevyhnutelný závěr.

Dělí je manželka násilnického Ivana a matka tří dětí. Manželka a matka. Toto jsou role, které ji definují, a Delii to stačí. Je druhá polovina 40. let, a Řím, kde žije Delia se svou rodinou, je zmítán mezi dvěma póly - na jedné straně bída, která zde zůstala po právě skončené válce, na druhé nový vítr přicházející liberalizace. Celá rodina je nadšená z blížících se zásnub jejich milované nejstarší dcery Marcelly, která doufá, že se rychle vydá za dobrého chlapce z buržoazní třídy Giulia, a konečně se zbaví své trapné rodiny. Dělí nechce nic víc, než má, přijímá svůj osud tak, jak jí byl dán, a jediné, po čem touží, je dobré manželství pro svou dceru. Ale příchod tajemného dopisu jí dodá odvahu zahodit předem určené plány a představit si lepší budoucnost nejen pro Marcellu, ale také pro sebe a jiné ženy.

Příběh vypráví o mladíkovi Lou Bloomovi, který se snaží prosadit jako novinář. Nedaří se mu najít uplatnění v již zavedených agenturách a tak se vrhne na vlastní pěst do pátrání po stopách zločinu. Pro atraktivní novinářský materiál se neštítí udělat cokoliv.

A chronicle of the production problems — including bad weather, actors' health, war near the filming locations, and more — which plagued the filming of Apocalypse Now, increasing costs and nearly destroying the life and career of Francis Ford Coppola.

K významné osobnosti indické i světové kinematografie, Satjádžitovi Rájovi, jehož šedesátiny připomněl časopis Film a doba v 5. čísle letošního ročníku, se vracíme výňatkem ze scénáře k jeho dnes už klasickému filmu Žalozpěv stezky (1955) prvnímu dílu trilogie o Apuovi. Námět filmu poskytl bengálský spisovatel Bibhútibhúšan Bandjopádjáj (1899 až 1950) svým stejnojmenným románem (doslovný překlad původního názvu Páther pánčálí zní Písnička na cestu, avšak titul Žalozpěv stezky je už pevně vžitý). V nevzrušeném sledu událostí na indickém venkově v rozpětí asi šesti let kolem první světové války; drobné sousedské rozhovory i rozmíšky, každodenní práce i krajina, střídání ročních dob, probíhají v klidném tempu stejně jako existenční problémy, vzácné chvíle slavností, narození či smrt. Atady se staneme svědky počátku příběhu malého Apu, jeho prvních dětských krůčků do života.

Andrew Neiman je devatenáctiletý jazzový bubeník, který sní o slávě, ale není si jistý tím, zda se jeho sny někdy naplní. Pronásledovaný neúspěšnou spisovatelskou kariérou svého otce je rozhodnutý vystoupat až na samotný vrchol nejprestižnější hudební konzervatoře. Jednoho večera na Andrewa, který právě cvičí na bicí, narazí Terence Fletcher, dirigent, proslavený svým učitelským talentem ve stejné míře jako svými nemilosrdnými praktikami. Ačkoliv si spolu toho večera příliš mnoho nesdělí, probudí Fletcher v Andrewovi touhu dosáhnout svého cíle. K Andrewovu překvapení dalšího dne Fletcher požádá o to, aby byl Andrew přidělen k jeho kapele. Tento jediný čin mladíkovi navždy změní život. Zpočátku je Andrew nucen fungovat pouze jako „záskok" a otáčet partituru hlavnímu bubeníkovi. Ale na příští soutěži, které se kapela účastní, hlavní bubeník řízením osudu či něčím přičiněním ztratí svou partituru. Andrew, který zná celý part nazpaměť, dostane šanci hrát.

Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12

Fotograf J. B. Jeff Jeffries je kvůli zlomené noze odkázán na kolečkové křeslo. Jeho společníkem se v dlouhých chvílích stane okno vedoucí přímo do dvora, odkud má Jeff výhled do bytů svých sousedů. Sledování osudů nájemníků z protějšího domu ho pohltí natolik, že začne podezřívat jednoho z nich z vraždy své manželky. Jeffries se spolu se svou elegantní přítelkyní pustí do odhalování zapeklitě složitého řetězce událostí... Událostí vedoucích k senzačnímu a strhujícímu konci.

Film Absolvent, natočený Mikem Nícholsem podle stejnojmenného románu Charlese Webba, patřil ve své době (rok výroby 1967) k nejúspěšnějším titulům americké produkce. Ohlas byl způsoben především otevřeností, s níž tvůrci pojednávají příběh zpočátku nesmělého mladíka, který se po milostné avantýře se starší ženou zamiluje do její dcery, a najde v sobě vůli za svou lásku bojovat proti všem.

Takumi a jeho dcera Hana žijí ve vesnici Mizubiki nedaleko Tokia. Jednoho dne se obyvatelé vesnice dozvědí o plánu vybudovat poblíž Takumiho domu kemp, který by obyvatelům města nabídl pohodlný "únik" do přírody.